Praha – Jedním z klíčových opatření ministerstva financí proti daňovým únikům se bude zabývat Ústavní soud. Skupina 21 senátorů se totiž podepsala pod ústavní stížnost proti kontrolnímu hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH), které začne platit od začátku roku 2016. Ústavnímu soudu ji předají zítra.
"Podstatou celého systému kontrolních hlášení je povinnost plátců daně sdělovat finančnímu úřadu důvěrné informace o svých zákaznících a dodavatelích," říká senátor a podnikatel Ivo Valenta, který iniciativu Strany soukromníků ČR přinesl do Senátu.
"To, jaké informace budou vlastně úředníci sbírat, výslovně neurčuje samotný zákon, ale jakýsi formulář od státní správy, který ještě nikdo ani neviděl," dodává Valenta. Podle něj tak nejde jen o další byrokratickou zátěž, ale i o průlom do soukromí "velmi široké skupiny obyvatel". Ministerstvo financí takové argumenty odmítá.
Stížnost vedle Valenty podepsala většina senátorů za ODS, všech šest senátorů ze společného klubu SPO, KSČM a Severočeši. Oznámili to předsedové obou klubů Jaroslav Kubera (ODS) a Jan Veleba (SPO). Pod stížností jsou podepsáni také tři senátoři z klubu Starostů a nezávislých.
Už od ledna
První kontrolní hlášení za leden mají plátci DPH, kterých je zhruba 470 tisíc, posílat do 25. února. Napomenutí a pokuty hrozí nejdříve v březnu. Ministerstvo financí přitom nyní pracuje na jejich zmírnění.
Úřady budou mít přístup k údajům o obchodech mezi plátci a budou moci porovnávat data obou stran. Opatření by mělo podle ministerstva financí pomoci v odhalování zejména organizovaných daňových úniků, například v případech karuselových obchodů.
"Kontrolní hlášení rovnou rozkryje schéma karuselového obchodu. Zrychlí to celý proces odhalení podvodu a stát bude mít naději, že dostane zpět větší část peněz," řekl šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček v září k odhalení podvodu s řetězovými obchody s drahými kovy, kdy firmy připravily stát o 4,5 miliardy korun..
Kontrolní hlášení shrne údaje z vystavených i přijatých faktur: hlavně základ daně, daň, označení obchodujících stran. Finančnímu úřadu se budou hlášení posílat elektronicky každý měsíc, pouze část živnostníků, kteří podávají přiznání k DPH čtvrtletně, budou i kontrolní hlášení podávat čtvrtletně.
Dosud se tyto údaje měly uchovávat pro daňovou kontrolu. Od jejich měsíčního online souhrnu si finance slibují odhalení úniků z neodvedení daně nebo neoprávněných požadavků na její vrácení. A k tomu každý rok ve státním rozpočtu zhruba deset miliard korun navíc.
Pokuty až desítky tisíc korun
Ministerstvo financí tvrzení senátorů podepsaných pod ústavní stížností odmítá. Finanční správa tímto systémem podle něj nezíská žádné údaje, na které by neměla už dnes právo. Na podobném systému navíc už dnes hlášení funguje při obchodování přes hranice jednotlivých členských států.
Plátci DPH mají poslat hlášení do 25. dne následujícího měsíce. Zpoždění je bude stát 1000 korun, dokud jim finanční úřad nepošle výzvu k nápravě. To už postih bude 10 tisíc. Když finanční úřad podnikatele vyzve, aby něco vysvětlil či prokázal, bude muset podnikatel odpovědět do pěti dnů. Pokud se například včas nedostane ke své e-mailové schránce, pokuta stoupne na 30 tisíc. Zákon o DPH výjimky nezná.
To vadí například Janu Velebovi. "Automatické pokuty nedovolí odjet malým živnostníkům například na dovolenou," řekl senátor.
Sám šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček uznává, že je zákon příliš přísný, a slibuje jeho zjemnění. Ale jen pro případy hodné zvláštního zřetele. "Něco, co opravdu znemožní splnit tu povinnost. Ale nebude stačit potvrzení od doktora, že jste tam šel s ,rýmičkou'," říká Janeček s tím, že Generální finanční ředitelství chystá novelu zákona o DPH, která by tvrdost pokut zmírnila.
Jde však o to, zdali ministerstvo financí v příštích třech měsících slíbenou změnu prosadí. Pak by záleželo na finanční správě, jak jednotlivé případy posoudí.
