Nová povinnost pro podnikatele. Babiš chce hlášení kvůli DPH

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
24. 11. 2014 8:00
Měsíční kontrolní hlášení mají podle ministerstva financí zjednodušit, zefektivnit a zrychlit správu DPH. Kritici si myslí pravý opak.
Foto: Jan Langer

Praha - Podnikatele a firmy čeká od roku 2016 nová povinnost, která jim zvýší "papírování".

Všichni plátci daně z přidané hodnoty (DPH) budou muset každý měsíc posílat finančním úřadům elektronické kontrolní hlášení. Za nesplnění dostanou automaticky pokutu. Zpřísnění prosadilo ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO).

„Cílem a smyslem kontrolního hlášení je zabránit daňovým únikům v oblasti DPH a zároveň zjednodušit, zefektivnit a zrychlit správu DPH,“ tvrdí mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Kritici opatření si myslí pravý opak.

„Žádnou vyšší efektivitu vybírání daní to nepřinese,“ namítá exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. „Zatížíte tisíce lidí zbytečným hlášením. Poctiví na to doplatí, pro nepoctivé to nebude znamenat nic špatného. Jen budete moci předstírat, že bojujete s daňovými úniky,“ varoval Kalousek poslance při projednávání zákona ve Sněmovně.

„Normální lidé budou doplácet na neschopnost státu vybírat daně,“ kritizuje schválenou povinnost také předseda ODS Petr Fiala. Podle něj zcela stačí současné hlášení jednou za tři měsíce, které plátci DPH s ročním obratem do šesti milionů korun za rok mohou stále odevzdávat klasicky „na papíře“ (nad tento obrat jen elektronicky).

Limity neprošly

Fiala - podobně jako Hospodářská komora - neúspěšně prosazoval omezení, podle něhož by se nový měsíční výkaz vztahoval jen na plátce DPH s obratem nad jeden milion korun ročně. Hospodářská komora navrhovala půlmilionovou hranici - menší podnikatelé podle ní nepředstavují výraznější riziko. Podle propočtů komory by půlmilionový limit z nové povinnosti vyvázal zhruba čtvrtinu plátců DPH. Těch je nyní podle statistiky Generálního finančního ředitelství 514 tisíc.

S limity však ministerstvo financí nesouhlasí, poslanci vládní koalice proto schválili novou povinnost bez omezení. „Obecně s sebou každý limit přináší zvýšenou administrativu všem drobným podnikatelům, jelikož musí průběžně evidovat poskytnutá plnění (obrat) a potenciální dosažení limitu hlídat,“ říká mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

Pozor na bílé koně

Při zavedení limitu by systém navíc podle něj nepokryl značnou část plátců, kteří se dnes podílí na daňových podvodech. Podle ministerstva totiž přibývá podvodů u plátců DPH s menším obratem. „Výtěžku z podvodu je dosahováno zvýšením počtu podvodných společností v rámci zdaňovacího období - například 40 až 60 společností uplatňujících nárok na odpočet 50 až 100 tisíc korun. Cílem je obcházet analytické systémy finanční správy. Nastavení limitu obratu tak nepochybně otevírá prostor pro daňové úniky, které v součtu nelze označit za nevýznamné,“ vysvětluje Ležatka.

Podle ministerstva zároveň existuje poměrně velké množství drobných plátců, kteří jsou registrováni k DPH, je u nich udržována minimální aktivita a jsou postupně používáni jako „bílí koně“ v rámci řetězových podvodů. „V případě zavedení jakéhokoliv limitu se tito plátci budou pohybovat vždy pod ním,“ dodává mluvčí.

I pro příští rok nadále platí, že plátcem DPH se povinně stává podnikatel či firma s ročním obratem nad jeden milion korun. Další podnikatelé se k němu mohou přihlásit dobrovolně. Kalouskem původně plánované snížení limitu na 750 tisíc korun nakonec neprošlo.

Pokuta až 50 tisíc

Schválená novela ukládá podnikatelům a firmám povinnost posílat od roku 2016 měsíčně údaje z evidence, kterou již podle stávajícího zákona o DPH vedou. „Jediným dodatečným údajem může být původní číslo daňového dokladu, které je však při platbách často používáno jako variabilní symbol, takže je také evidováno,“ říká Ležatka.

Elektronický formulář - buď přes datovou schránku, nebo opatřený elektronickým podpisem - mají firmy posílat finančnímu úřadu do 25. dne následujícího měsíce. Za nesplnění povinnosti automaticky přijde pokuta. Ta se bude lišit podle toho, jak rychlá bude náprava. Tisíc korun zaplatí ten, kdo kontrolní hlášení sice podá pozdě, ale bez výzvy finančního úřadu. Po výzvě se pokuta zvyšuje - maximálně na 50 tisíc korun.

Efektivnější kontroly

Ministerstvo financí čerpá inspiraci na Slovensku, kde toto vykazování zavedli od roku 2013.

„Kontrolní hlášení umožní správci daně získat informace o vybraných transakcích a spolu s dalšími údaji identifikovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky,“ říká Ležatka.

Zároveň by podle něj mělo kontrolní hlášení zabránit i podvodům s fiktivními fakturami, přes které dochází ke snižování daňového základu, a v důsledku tedy i odvedené daně.

Hospodářská komora varuje před zahlcením finanční správy novými daty. Ani toho se ministerstvo financí neobává a naopak očekává zefektivnění práce. „Kontrolní hlášení by mělo vést k automatizaci některých činností, které správci daně již dnes v rámci kontrolní činnosti v oblasti DPH provádějí. Zároveň budou lépe zacíleny postupy k odstranění pochybností i daňové kontroly a finančním úřadům se „uvolní ruce“ pro kontroly skutečně problematických plátců DPH,“ reaguje Ležatka.

Předseda ODS Petr Fiala označil celý projekt jako přípravu na zavedení elektronické evidence tržeb, kterou ministerstvo financí podle chorvatského vzoru připravuje také na rok 2016. Oba systémy ale budou fungovat paralelně vedle sebe. „Jde o dva odlišné projekty. Elektronická evidence tržeb míří zejména na kontrolu tržeb z prodeje zboží a služeb konečným spotřebitelům, kontrolní hlášení naopak na dodávky v rámci podnikatelských řetězců,“ vysvětluje Ležatka.

„V souhrnu by měly tyto dva projekty podstatně zlepšit současnou neuspokojivou situaci a daňovou morálku nejen v oblasti výběru DPH, ale i daní z příjmů právnických a fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění,“ dodává.

Na DPH stát loni vybral 308 miliard korun, na dani z příjmů právnických osob zhruba 120 miliard. Největší inkaso je ze sociálního pojištění, loni to bylo 363 miliard korun.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Prezident Zeman a poslanci ANO neuspěli, Ústavní soud ponechal "lex Babiš" beze změn. Dál platí omezení v provozování médií i v přístupu k zakázkám.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Pachatele hanlivých nápisů na Havlově chalupě na Hrádečku policie nezjistila

Pachatele hanlivých nápisů na vratech chalupy bývalého prezidenta Václava Havla na Hrádečku na Trutnovsku policie nezjistila a případ odložila. Škodu policie vyčíslila téměř na 5500 korun. Nápisy neznámý pachatel na vrata nastříkal v noci na 10. října loňského roku.

"Oprávněný správce budovy se s žádnou škodou pro případ náhrady v trestním řízení nepřipojil. Samotné nápisy byly odstraněny hned po zadokumentování ze strany policie," uvedl mluvčí trutnovské policie Lukáš Vincenc. Chalupu na Hrádečku po Havlově smrti vlastní jeho manželka Dagmar Havlová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy