Schůzka s účetním nejmenované pražské restaurace probíhá téměř v konspiračním duchu: na neutrální půdě, bez záznamu na diktafon, hned několikrát zazní požadavek na anonymitu. Jen při dodržení těchto podmínek je nynější spolumajitel hospody, který v minulosti s "kreativním" účetnictvím pomáhal i v několika dalších restauracích, ochoten nechat týdeník Ekonom nahlédnout do střev restauračního byznysu.
"Na jméno mluvit nebudu, to na sebe rovnou můžu zavolat kontrolu finančního úřadu. Už tak si občas říkám, jestli mi to stojí za to: nevydělávám žádné extra peníze a přitom jsem pořád jednou nohou v kriminále," tvrdí účetní.
Účel setkání je jasný: zjistit, jak vlastně funguje podnikání, které má v Česku pověst jednoho z nejnepoctivějších. A taky jaké dopady na (nejen) šedý restaurační byznys bude mít chystaný zpřísněný dohled v podobě elektronické evidence tržeb (EET). Ta totiž většinu dnes používaných metod "optimalizace" tržeb znemožní. Co se stane, pokud se Andreji Babišovi povede i přes časový skluz zavedení EET prosadit?
"Pokud bychom zůstali na stávajících cenách a dělali všechno legálně, budeme každý měsíc v minusu v řádu desítek tisíc. Efekt tedy bude jasný: nejprve budeme muset zdražit," tvrdí podnikatel. Pak budou restaurace doufat, že zdražení nezpůsobí odliv zákazníků k jinému typu stravování či domů k lahvovému pivu. "Úbytek zákazníků ale téměř jistě přijde. Pak ovšem mnoho hospod zkrachuje," odhaduje účetní.
Situaci navíc zhorší fakt, že se na hospodské nechystá jen zavedení EET. Vedle toho je v plánu také zákaz kouření v restauracích nebo zákaz "výherních" automatů. Varovné hlasy proto znějí nejen z hospod, ale třeba také z pivovarů. "I když se může ve všech případech jednat o správné kroky, jejich kumulativní dopad v krátkém časovém období může mít devastující efekt na celé odvětví a vést k ukončení provozu řady podniků, zejména pak v menších městech a na vesnicích," tvrdí šéf Českého svazu sladoven a pivovarů František Šámal. Podle jeho odhadů může být výsledkem zavření až třetiny, tedy zhruba 10 tisíc restaurací v Česku.
Na jaké zdražování se Češi mají připravit? Z analýzy účetnictví a marží několika restaurací, s jejichž majiteli týdeník Ekonom hovořil, vyplývá především jeden fakt: vůbec nejméně dnes majitelé klasických hospod vydělávají na pivu. Zatímco "marže" z jídel či tvrdého alkoholu dosahují běžně 200 až 300 procent - tedy úrovně obvyklé i v zahraničních restauracích -, u piva je to často jen zhruba 60 procent. Na jeho prodeji přitom stojí byznys tisíců pivnic.
Právě pivo je tak nejjasnějším kandidátem na zdražení. Podle hospodských se dá počítat se zvýšením ceny o třetinu i více. "Současný stav je neudržitelný. Pokud hostinský nakoupí desítku třeba za 17 korun, musí ji prodávat alespoň za 30 korun, aby to ekonomicky dávalo smysl," potvrzuje i šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, že ceny desítky kolem 20 korun jsou většinou podmíněny tím, že hospodský alespoň částečně "šidí" stát.
Jinak řečeno, cenou za narovnání podmínek na hospodském trhu a za legalizaci byznysu probíhajícího dnes ve velké míře v šedé zóně bude s jistotou zdražení, a to poměrně výrazné.
Proč hospodští šidí stát na daních? A kolik skutečně vydělávají? Podrobnosti najdete v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Týdeník Ekonom je k dostání na obvyklých místech. Lze si jej přečíst také na internetu, na iPadu a iPhonu a tabletu Samsung.
