Na mítinku jste představili poměrně ambiciózní plán, když požadujete růst mezd o osm až deset procent. To je v porovnání s loňským rokem dvojnásobek. Ekonomika přitom příští rok zřejmě neporoste tak rychle, jako letos. Nemyslíte si, že je to příliš odvážné?
My na příští rok odhadujeme růst HDP 3,5 procenta. Nyní ekonomika roste o 4,7 procenta, což podle mě není zase tak velký rozdíl. Navíc firmy si stabilně vydělávají, nejsou v situaci, kdy by neměly zakázky. Měly by proto výrazněji růst i mzdy. O kolik to reálně bude, se rozhodne až na konkrétních jednáních s jednotlivými firmami. Myslíme si ale, že tento požadavek je realistický, řada firem si určitě taková čísla i představovala.
Nemyslíte si tedy, že by to firmám způsobilo problémy?
V této chvíli se pořád nedá říct, že by české platy byly nějak problematické ve vztahu k byznysu jednotlivých firem. Mezinárodní srovnání ukazuje, že jsou zde stále několikanásobné rozdíly v platech, které platí společnosti u nás a v mateřských zemích.
Z čeho jste při stanovování požadavku na růst mezd vycházeli? Ekonomové často uvádí, že by mzdy měly růst stejně jako produktivita práce.
Pokud bychom to brali z pohledu produktivity, tak máme v platech co dohánět. Česká produktivita práce je vyšší, v porovnání s ostatními státy se pohybuje na úrovni 60 procent, zatímco mzdy jsou pouze 30ti procentní. Takže pro růst platů je zde velký prostor. My ale nepožadujeme růst o 30 procent, podle nás by měl být takový, aby ho firmy byly schopny zvládnout.
Splnit desetiprocentní zvyšování platů by firmám mohlo komplikovat i posilování koruny. Jak vážný je to pro vás argument?
Tento aspekt si uvědomujeme, ale v předchozích letech během intervencí České národní banky si firmy užívaly značného polštáře a věděly, že jednou koruna bude posilovat.
Takže si myslíte, že firmy jsou v natolik dobré kondici, že to zvládnou?
Je to samozřejmě individuální, ale obecně se dá konstatovat, že jsou na tom velmi dobře. Neříkám samozřejmě, že všechny. Zároveň si ale myslíme, že by se mělo výrazně pomoci malým a středním firmám, jako to dělají třeba v Bavorsku. Český stát jim to dluží, budeme žádat, aby se o ně lépe postaral, protože právě oni dělají naší ekonomiku stabilní. Velké koncerny jsou důležité, ale mohou se Česko rozhodnout opustit.
K tomu by je ale mohl dohnat právě vyšší růst platů.
Mzdový růst nebude tím důvodem, který je vyžene. Samozřejmě, že odešly některé společnosti, které byly postaveny hlavně na levné práci. Ty se ale přemisťují tradičně.
Chápu to tedy správně, že odbory půjdou hlavně po těch velkých koncernech?
Takhle se to úplně nedá říct. O zvyšování mezd jsme se bavili se všemi.
Podle zaměstnavatelských svazů se vlamujete do otevřených dveří. Firmy už teď lidem přidávají a hodlají v tom pokračovat. Vaši aktivitu tyto svazy vnímají spíše jako politický nátlak. Co si o tom myslíte?
Volby nemají s našimi požadavky nic společného. Pochopitelně je důležité, aby politici řekli, že úroveň mezd u nás dobrá není.
To, že firmy přidávají lidem dobrovolně, je spíše k smíchu. Je řada firem, jejichž mzdové návrhy jsou naprosto zoufalé a o nějakých dobrovolných návrzích nemůže být vůbec řeč.
Na mítinku jste hodně mluvil také o zkracování pracovní doby. Berete to tak, že mzdy poměrně rychle rostou a vy se nyní zaměříte i na další části pracovního vztahu?
Rozhodně je pro nás důležité, aby došlo k sladění pracovního a rodinného života. Máme jednu z nejdelších pracovních dob v regionu a k tomu, abychom tuto otázku otevřeli, je nyní vhodná doba. Až dojde k vyšší automatizaci výroby, tak budeme muset hledat způsob, jak zaměstnat lidi, kteří budou uvolněni z trhu práce. To jde i tím, že změníme systém a přejdeme na jiný typ pracovní doby. V řadě podniků už došlo k zkrácení pracovní doby, aniž by to dopadlo na platy.
Myslíte si, že rostoucí automatizace nějakým způsobem v budoucnu změní roli odborů? Budete se třeba více zasazovat o zachování míst ohrožených robotizací?
Jedna z věcí, která by v tomto problému pomohla, je systém spolurozhodování, který mají například v Německu. To znamená odpovědnost nejen majitele, ale také zaměstnanců. U významných firem tam mají v dozorčích radách 50 procent zástupců pracovníků. To znamená, že ničí názor nemůže převážit a musí se nějak dohodnout. Takovéto modely by mohly z části ochránit pracovní místa i v Česku.
Když jsem mluvil se zástupci některých německých firem, tak mi bylo řečeno, že jejich cílem v rámci Průmyslu 4.0 je vrátit jejich dceřiné společnosti zpět do Německa, protože mzdová složka už nebude mít takový význam. To by pro nás vzhledem k podílu průmyslu na HDP měl být velký vykřičník.
Myslíte si, že tím, že požadujete pro příští rok dvojnásobný růst mezd, by mohlo dojít také k více stávkám? Firmám se přece jen lépe přidává pět procent než deset.
Jestli budou stávky častější, nezáleží jen na nás, ale také na tom, jestli budou zaměstnavatelé ochotni se dohodnout. My dáváme signál, že je možné u nás vést také protestní akce. Jestli je odboráři povedou, tak naši podporu mají. Ale protesty musí být vedeny za jasným cílem. Naší snahou je dosáhnout dohody a ne vyvolat stávku. Jsme v tomto seriózní, ale nejsme hloupí, takže se na protestní akce připravíme. V tomto případě bych nezkoušel naši trpělivost.
Vláda odhlasovala zvýšení platů ve veřejném sektoru od začátku listopadu. Vy jste na čtvrteční tiskové konferenci naznačil, že by k tomu nemuselo dojít a přidávání by se posunulo až na leden příštího roku. Na základě čeho si to myslíte?
Je to informace z průběhu čtvrtečního jednání připomínkového řízení k nařízení vlády, které musí vláda projednat. Už po úspěchu té dohody jsem říkal, že stávkovou pohotovost nezrušíme a počkáme si na definitivní nařízení vlády. Nechtěl jsem to přivolat, ale zdá se, že to je tady. Náš vzkaz je v tomto jasný: neporušujte dohody, mohlo by to být nebezpečné.
Takže jste připraveni zahájit i stávku pracovníků ve veřejném sektoru?
Mohlo by dojít k čemukoliv. Náš signál je jasný a nervozita po tom čtvrtečním vývoji výrazně stoupla. Ať už se jedná o knihovníky nebo lidi v sociálních službách.
Případný růst o 10 procent u státních pracovníků, respektive o 15 procent u učitelů by vás pro příští rok uspokojil, nebo se budete i v roce 2018 zasazovat o další zvyšování?
Další navyšování zatím nepředpokládáme, ale může se stát, že nějaká skupina bude nespokojená. Je třeba si říct, že řada lidí ve státní správě stále pracuje za minimální mzdu. Což není dobře.
