Praha - Čemu se vyhnout, pokud chtějí politici a podnikatelé zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky? Hlavně v žádném případě nevytvářet "novou Nokii". Tedy jakoukoliv firmu, na níž by Česko bylo životně závislé.
"Když se mě někdo zeptá, kdo u nás ve Finsku bude příští Nokií, odpovídám, že to je úplně špatná otázka," uvedl ekonom Seppo Laine na konferenci nazvané Konkurenceschopnost ČR 2016: Průmysl pro 21. století, která se v tomto týdnu uskutečnila na Vysoké škole ekonomické v Praze.
"Musíme se poučit z minulosti, abychom nezopakovali stejné chyby," zdůrazňuje Laine. Právě Nokia by měla být názorným příkladem. Právě na úpadek telekomunikační firmy, která byla ve Finsku považována za "státní symbol", totiž jeho země tvrdě doplatila.
Ještě v roce 2007 se totiž Nokia na finském vývozu podílela dvaceti procenty, k růstu tamního HDP na přelomu tisíciletí přispívala čtyřmi procenty, zároveň se jednalo o významného zaměstnavatele. Firma ale zaspala nástup chytrých telefonů a kvůli výraznému poklesu poptávky musela v Evropě zavřít několik továren a propouštět. Podle deníku Financial Times se například mezi lety 2010 až 2014 snížil počet zaměstnanců ze 132 na 62 tisíc.
Podobně důležitým "motorem", jako byla Nokia pro Finsko, je přitom pro českou ekonomiku automobilový průmysl. Na hrubém domácím produktu se loni podílel 7,4 procenta a na exportu 23,4 procenta, vyplývá z údajů Sdružení automobilového průmyslu. Na rozdíl od Finska ale Česko nezávisí na jediné firmě či značce.
Vzdělání, sdílení a práce s daty
Podle dalších řečníků, kteří na konferenci vystoupili, jsou klíčovým nástrojem pro zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky investice do vzdělání. "Základem všeho jsou kvalifikovaní lidé, Česko nemůže být pouze zemí levné pracovní síly, tento čas je pryč," zdůrazňuje například rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková.
"Vzdělání je podle mě na prvním místě, zvláště technické,“ souhlasí prezident České manažerské asociace Pavel Kafka. Průmysl, který je základní páteří české ekonomiky, podle něj skutečně pláče, protože nemá dostatek kvalifikovaných lidí. "Průmysl je naší duší a oblast, kde můžeme uspět i v budoucnu," tvrdí.
Podle Jana Lamsera, partnera společnosti Redeggs a bývalého člena představenstva ČSOB, bude základním motorem pro českou ekonomiku digitalizace a s ní související "princip sdílení". To přitom neovlivní jen stranu nabídky neboli výrobu, ale především poptávku. "Skutečnost, že jedinci mohou sdílet své preference, názory a zkušenosti, vede k tomu, že zákazníci jednají jako jedno velké hejno (v angličtině použil v této souvislosti termín "customer swarm" - pozn. red.). A tím je stále více a více řízená celá ekonomika," říká.
Günter Deuber, který v Raiffeisenbank International ve Vídni zodpovídá za makroekonomický výzkum, je přesvědčen, že Evropa včetně Česka by měla posílit svoji konkurenceschopnost tím, že dokáže rozumět datům, hledat mezi nimi souvislosti a interpretovat je. To je podle něj oblast, v níž by mohla případně i předběhnout USA či Japonsko.
Zvýšit konkurenceschopnost České republiky v krátkém období, pomocí nějakých jednorázových kroků, podle finského ekonoma Laina příliš dobře nejde. "Je to otázka delšího období a jejím základem je přechod z řízení na takzvané vedení," uvádí s tím, že klíčová je změna celkového prostředí. Šéfové firem by podle něj neměli jen organizovat ostatní a říkat jim, co dělat, ale v první řadě své kolegy inspirovat, jít jim příkladem.
Zaostává kvalita institucí i efektivita
V žebříčku globální konkurenceschopnosti, který zpracovává Světové ekonomické fórum, se letos Česká republika umístila na 31. místě z celkem 140 ekonomik. Na stejném místě byla konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky také v období 2009/2010, poté se v pořadí propadla.
Nejlepšího umístění dosáhla v oblasti makroekonomického prostředí, kde byla 21. ve světě, a v oblasti finančních trhů (24. místo). Naopak relativně slabý výsledek Česko zaznamenala v oblasti institucí (57. místo ve světě) a efektivity trhů práce (47. místo).
Za průměrem výsledku původních patnácti zemí EU Česko nadále zaostává, a to hlavně v inovacích a vyspělosti podnikatelského prostředí.
