Praha - Firmy se přetahují o kvalifikované zaměstnance, třiceti procentům z nich se podle průzkumu ManpowerGroup nedaří na volná místa najít vhodné lidi. Musí se proto poohlížet po cizincích z Evropské unie i ze třetích zemí. Najímání cizinců je ale nákladné, a proto se podle zkušeností náborářů vyplatí do firmy nalákat například manželské páry.
Volných míst je nyní téměř 200 tisíc, nejvíce za posledních 19 let, a protože nezaměstnanost je nízká, musí podniky investovat do náboru nových sil mnohem více peněz - nabízet vyšší mzdy, zlepšovat benefity, zvyšovat kvalifikaci uchazečů v různých kurzech - aby přetáhly vhodné pracovníky konkurenci. Když však ani to nezabírá, musejí se firmy poohlédnout po vhodných lidech v zahraničí.
"Nejčastěji tak nabírají zahraniční zaměstnance na pozice operátorů výroby a logistiky, IT specialisty, top manažery, projektové manažery a jazykově dobře vybavené zaměstnance mezinárodních center sdílených služeb a zákaznického servisu, kterých jsou v ČR desítky," říká Martin Jánský, provozní ředitel personální agentury Manpower.
Vedle lidí z Evropské unie se firmám od srpna 2017 znovu otevírá možnost zaměstnávat prostřednictvím agentury práce občany ze třetích zemí (mimo EU), pro které však platí vízová povinnost. Podniky musí počítat s tím, že i přes náročnější a zdlouhavější nábor v cizině musí cizincům z těchto zemí nabídnout srovnatelné podmínky jako Čechům. Úspory na "levné pracovní síle" tak čekat nemohou.
Ukrajinci do výroby
I přes vyšší náklady při náboru však mohou být cizinci pro tuzemské firmy přínosem. Osvědčují se například Ukrajinci. "Na výběrové řízení na operátory výroby přišlo nedávno na pohovor 142 kandidátů ze 162 pozvaných, přičemž 124 bylo uznáno jako vhodných. To je velmi vysoké procento ve srovnání s českými uchazeči, kde ze stovky zájemců o práci ve výrobě nebo ve skladu se nakonec zúčastní pohovoru zhruba třicet procent, z toho deset nakonec skutečně nastoupí," porovnává Jánský.
Integrace ukrajinských pracovníků podle něj navíc probíhá rychle a bezproblémově díky kulturní i jazykové blízkosti, kdy základy českého jazyka ovládají během tří měsíců. Oborově se hodí například na odborné dělnické profese (seřizovač, metalurg, svářeč). Podniky však musí počítat s tím, že na začátku je přece jen potřeba tlumočník a kvůli vízům se do výroby Ukrajinci zapojí za šest až osm měsíců.
Když firma spěchá, může se poohlédnout po dobrých pracovnících v Bulharsku, kterých však není tolik. Přes náborovou firmu Manpower jich letos přišlo do českých firem 700, ale nyní jejich příliv slábne a měsíčně se o práci u nás u této agentury zajímá 100 až 150 Bulharů.
V příhraničních oblastech s Polskem se zase vyplácí najímat Poláky. Měsíčně má zájem o práci zhruba 50 lidí. Poměrně novým zdrojem pracovní síly je také Řecko, odkud přichází měsíčně až 200 zájemců o práci. Další vhodnou oblastí je také Rumunsko a Srbsko.
"Pro nábor programátorů a pracovníků zákaznického servisu se osvědčuje i Španělsko a Portugalsko. Tam pracují v technologických centrech lidé z celé Evropy, kteří často střídají pracovní destinace," doplňuje Jánský.
15 000 korun pro dělníka nestačí
Když se firma rozhodne investovat větší peníze do náboru lidí v zahraničí, nesmí své nabídky podcenit. Myslet si, že stačí cizincům nabídnout za dělnické profese 15 000 korun hrubého, jako tomu bylo dříve, je nesmysl.
Dnes cizinci ze třetích zemí očekávají, že se jejich základní plat (bez přesčasů, které jsou však ochotni dělat) bude pohybovat v rozmezí 19 až 23 tisíc korun hrubého. K tomu dostanou dobré ubytování se základním vybavením domácnosti, jako je pračka, wi-fi a základní kuchyňské vybavení.
Na pokoji se cizinci dále nehodlají tísnit po deseti, ale chtějí mít dostatečné soukromí, takže firma musí počítat s pokojíky pro maximálně tři lidi. Samozřejmostí je také dobrá lékařská péče a tlumočník na zaškolení. Firmy také nesmí podcenit vhodné rozdělení práce a nastavit komunikaci ve firmě tak, aby se cizinci nesetkali u svých kolegů s xenofobií.
Zaměstnat i partnerku se vyplatí
Zajímavým trendem, který se firmám podle ManpowerGroup vyplatí, je nábor obou partnerů. "Jsou zde praktická hlediska. Jednak se rozšíří počet vhodných uchazečů, protože žena by sama přijela pouze výjimečně, a má to také pozitivní vliv na produktivitu, protože pánové potom tolik neholdují večírkům," doplňuje Jánský s tím, že u kvalifikovaných pracovníků a manažerů je často nepsaným pravidlem, že místo dostane i partnerka, často manželka, která rozhoduje o stěhování do jiné země.
Nadchnout cizince pro práci v tuzemsku jde přitom i přes sociální sítě. Efektivně oslovovat potřebné lidi se však daří jen u kvalifikovaných profesí, kde náborové firmy používají LinkedIn a specializované sociální sítě v oblasti IT. Využít jde i zahraniční pracovní portály a zakoupené databáze uchazečů o zaměstnání. Pohovor je pak možné dělat přes Skype.
U výroby však takovéto způsoby efektivní nejsou, ale účinnější jsou osobní pohovory v místě bydliště. Dobře funguje i takzvaný referal marketing, kdy zaměstnanci doporučí známé za odměnu, využít jde i Facebooku.
Podpisem pracovní smlouvy však investice pro zaměstnavatele nekončí. Vedle víz musí firma zajistit novým lidem dopravu do Česka, ubytování, vstupní lékařské prohlídky a nabídnout jim balíček asistenčních služeb, které jim usnadní běžný život.
"U IT specialistů a manažerů je zvykem, že zaměstnavatel přispěje na letenku a nabídne relokační balíček. To může být jednorázová pobídka ve výši alespoň 1000 eur, která pomůže nalézt vhodné bydlení ještě před příletem zaměstnance do země," dodává Jánský.
