Pavla Adamcová
21. 6. 2019 8:55
Výhrůžky, časový nátlak, nulová ochota komunikovat. Ne vždy je odchod zaměstnance férovou záležitostí. Někteří zaměstnavatelé se za všech okolností snaží zvýhodnit sami sebe a odcházejícího pracovníka se zbavit co nejrychleji a nejlevněji. Aniž by si to propouštěný uvědomil, často využívají jeho neznalosti a zkouší nekalé praktiky, které jsou již daleko za hranicí jejich práv. Kde leží pomyslná čára, kterou zaměstnavatel v žádném případě nesmí překročit? A pokud tak učiní, jak se spolehlivě bránit?
Podpora v nezaměstnanosti
Pokud bude v dohodě chybět důvod rozvázání pracovního poměru - který koneckonců není povinnou náležitostí - nebo v ní naopak bude uvedeno, že zaměstnanec rozvazuje poměr na vlastní žádost, připravíte se podpisem takového dokumentu rovněž o část podpory v nezaměstnanosti.
"Pak úřad práce pravděpodobně sníží míru podpory na 45 procent průměrného měsíčního výdělku od počátku podpůrčí doby," varuje advokát právní kanceláře e-Legal Martin Kurka.
- Pokud odstupné dostanete, podporu v nezaměstnanosti neobdržíte ihned. "V případě, že bylo zaměstnanci vyplaceno odstupné, pak mu bude vyplácena podpora v nezaměstnanosti až poté, co uplyne určitá doba. Délka této doby závisí na výši odstupného," vysvětluje Kurka.
Například pokud zaměstnanec dostane odstupné ve výši odpovídající jeho dvouměsíční průměrné mzdě a jeho pracovní poměr trval více než rok a méně než dva roky, pak získá podporu až po uplynutí těchto dvou měsíců.
Pokud ale jeho pracovní poměr trval déle než dva roky a dostal na základě dohody o rozvázání pracovního poměru třeba pět průměrných měsíčních výdělků, tak bude výplata podpory odložena o tři měsíce, ne o pět.