Praha - Cenu Klubu za starou Prahu pro nejlepší novou stavbu v historickém prostředí v pondělí dostala rekonstrukce a přístavba Bílé věže v Hradci Králové. Pracovalo na ní studio Chmelík&partneři. Minimalistický objekt podle pořadatelů ceny dokládá, že dnešní architektonické dílo dokáže citlivě vstoupit i do těch nejcennějších a nejmalebnějších zákoutí starých měst. Renesanční Bílá věž je dominantou historického centra města.
Finále 13. ročníku Ceny Klubu Za starou Prahu přineslo podle pořadatelů velmi vyrovnanou kolekci šesti architektonických počinů. Jejich pojetí je však velmi různorodé, od domů, jejichž forma vychází ze starých tradic, až po současné minimalistické kostky.
Jako nejzdařilejší z nominovaných klub zmínil ještě dvě stavby. Centrum Caolinum v Nevřeni, které slouží této malé obci jako hasičská stanice, malé muzeum a společenská síň. "Plzeňští architekti Jakub Chvojka a Radek Dragoun mu dali tradiční formu zemědělského objektu, který se liší od svých starobylých vzorů abstraktností své celkové formy a kurážným tvarováním komínů," uvedl předseda ceny Rostislav Švácha.
Zmínku si podle něj zaslouží i ekologické centrum Otevřená zahrada na úpatí brněnského Špilberku. Díky němu se veřejnosti zpřístupnily zahrady za domy v Údolní ulici s výhledem na město. "Pražský ateliér Projektil zde převzal staré urbanistické schéma bohatě využívaných zadních traktů a navrhl svůj nový objekt v adekvátním ekologicko-minimalistickém duchu," uvedl. Projektil dostal dříve cenu klubu za Národní technickou knihovnu.
Letošní nominace měly ještě tři stavby. V Brně polyfunkční dům v Minské ulici od ateliéru Makovský&partneři, stavební úpravy a přístavba základní školy Hovorčovice od architekta Ondřeje Tučka a polyfunkční dům v Uherském Hradišti od Pavla Stojanova. Praha letos opět poněkolikáté mezi finalisty nebyla zastoupena. Podle pořadatelů v hlavním městě nad kvalitou vítězí kvantita, vyhrávají peníze a představy developerů po co nejvyšším možném zisku z daného místa.
Klub Za starou Prahu chce soutěží mimo jiné přispívat k dialogu mezi památkáři a architekty, jejichž úsilí někdy zdánlivě podle obecně sdíleného názoru jde proti sobě. Klub oceňuje stavby, které podle něj nenarušují historické prostředí, vynikají hodnotnou architekturou a kultivují své okolí.
