Stát totiž zveřejňuje pouze dílčí údaje k jednotlivým firmám, nikoliv však přehled dotací pro celý koncern. Babiš byl vlastníkem koncernu Agrofert do roku 2017, kdy kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Firmy Agrofertu získaly v letech 2017 až 2020 přes čtyři miliardy korun. Částka zahrnuje jak nárokové dotace, které získávají všichni zemědělci v Česku podle rozlohy obdělávané půdy, tak v menší míře i ty nenárokové, o které se firmy utkávají v rámci jednotlivých žádostí v rámci strukturálních fondů EU.
Podle závěru evropských auditorů i europoslanců je premiér ve střetu zájmů a dotace by jeho firmy dostávat neměly. Není však jasné, zda se týká veškerých dotací, nebo pouze těch nenárokových. Podle interpretace SZIF, který zemědělské dotace rozděluje, se na tento typ příspěvků rozhodnutí auditorů nevztahuje. Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl vzhledem ke svým firmám ve střetu zájmů.
Z analýzy Deníku N vyplývá, že loni čerpalo podporu 66 firem z premiérova holdingu. Výrazně se na celkové získané částce podílely dotace, které firmy dostaly například na inovaci ve výrobě jogurtů, novou linku pro jejich zpracování či na rozšíření sortimentu balených salámů nebo na přidání ořechů do masných výrobků. Z dotačního balíku na podporu vývoje nových produktů loni holding inkasoval 150 milionů, v předchozím roce z této dotace nečerpal nic.
Nejvyšší jednotlivá suma loni směřovala podle serveru mlékárenské společnosti Olma - 64,6 milionu korun. Z této částky byla méně než polovina hrazena z evropských zdrojů, zbytek z českého rozpočtu. Přes 60 milionů korun si loni připsala na účet i společnost Lipra Pork zabývající se velkochovem prasat a zpracováním vepřového masa.
Zatímco Olma celý objem dostala z jednoho dotačního balíku, Lipra čerpala z pěti programů. Třetím největším příjemcem zemědělských dotací z holdingu Agrofert bylo loni jihomoravské Agro Jevišovice, které je v impériu největším příjemcem těchto příspěvků.
Mezi úspěšné příjemce evropských peněz se loni zařadily také Kostelecké uzeniny, které v rámci podpory vývoje nových produktů obdržely téměř 50 milionů korun, přičemž stejně jako v případě Olmy byla necelá polovina hrazena z evropských peněz. Společnost Kmotr - Masna Kroměříž inkasovala 37 milionů korun z peněz určených na podporu vývoje nových produktů.
Nejvyšší částky jsou za obdělávání půdy
Největší objemy však čerpá Agrofert prostřednictvím nárokových dotací - tedy těch, které dostávají všichni zemědělci v Česku podle výměry obdělávané půdy - jedná se o přímé platby označované anglickou zkratkou SAPS.
Za loňský rok obdržel holding podle Datlab jen na platbách SAPS 362,7 milionu korun. Tato platba na plochu byla loni ministerstvem zemědělství navýšena na 3644 korun za hektar, zatímco o rok dříve činila 3394 korun.
Druhou nejvýznamnější položkou z dotačního seznamu nárokových dotací jsou tzv. dotace Greening, z nichž Agrofert loni získal 218 milionů korun. Také v tomto případě došlo za Babišovy vlády ke zvýšení úhrady, loni se zvedla o 129 korun za hektar na částku 2013,64 koruny a dostávají ji nárokově všichni zemědělci v ČR.
Zatímco v období od roku 2017 do roku 2019 vedla tabulku největších příjemců z Agrofertu společnost Oseva Agri Chrudim, loňský rok celkovým pořadím zamíchal. Největším příjemcem dotací z Babišova koncernu je nově za celou dobu jeho vlády jihomoravské Agro Jevišovice.
Tato firma zaměřená na rostlinnou výrobu a chov mléčného skotu získala za uvedenou dobu 168,8 milionu korun. Za ní je společnost Alimex Nezvěstice, která obhospodařuje téměř 5000 hektarů půdy na 39 katastrálních územích a na dotacích získala přes 160 milionů.
Většina peněz šla přes dotace SAPS. Stejně tak profituje z udržování luk a polí firma Oseva Agri Chrudim specializující se na produkci osiv, obilovin a luskovin, která také vyrábí krmné směsi. Na dotacích též získala za sledované období asi 160 milionům korun.
