Praha - České domácnosti si příští rok připlatí za elektřinu a zřejmě i za plyn.
Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes oznámil, že pro domácnosti u elektřiny zvýšil pro příští rok část ceny, kterou určuje, průměrně o 2,5 procenta, tedy řádově o inflaci.
U plynu očekává ERÚ pro příští rok stagnaci konečných cen nebo jejich mírný růst v rozmezí přibližně dvou až tří procent.
Podle odhadů úřadu i dřívějších vyjádření analytiků vzrostou domácnostem náklady na energie v řádu stokorun za rok.
Úřad uvedl, že regulované ceny u plynu průměrně vzrostou v příštím roce o 2,8 procenta, dopad do výsledných cen je ale díky nižšímu podílu regulované složky menší než u elektřiny.
Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Kvůli meziročnímu růstu velkoobchodních cen očekávají analytici růst i této složky, a to zejména u elektřiny. Dopad do cen už dříve připustili i někteří prodejci.
Podle dnešních odhadů ERÚ mohou například u domácnosti s malou spotřebou elektřiny, která nevyužívá elektrickou energii k vytápění a ohřevu vody a má průměrnou roční spotřebu 2200 kilowatthodin (kWh), stoupnout celkové náklady na elektřinu o zhruba 400 korun za rok v závislosti na distribučním území.
Domácnost, která využívá k vaření, ohřevu vody a topení plyn, podle odhadů ERÚ při roční spotřebě 18 900 kWh příští rok zaplatí za plyn ročně o 585 korun více než letos.
Cena na burze roste
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2018 činí nyní přes 37 eur (942 korun) za megawatthodinu (MWh), což je meziročně o třetinu více. Roste i cena plynu, která od července stoupla o více než 16 procent na téměř 19 eur (484 korun) za MWh.
Člen rady ERÚ pro elektroenergetiku Vladimír Vlk dnes uvedl, že vyšší cena takzvané silové elektřiny zároveň předznamenává vyšší náklady na krytí ztrát v přenosové soustavě a distribučních soustavách a negativně tak působí na náklady distribuce elektřiny.
"I přes tento vliv je ale pohyb regulovaných cen minimální a nijak nevybočuje z trendu minulých let," dodal. Investice do energetických sítí v ČR budou podle něj příští rok činit 18,8 miliardy korun.
Náklady na distribuci rostou také u plynu. Podle předsedy rady ERÚ a radního pro plynárenství Vladimíra Outraty je to způsobeno dvěma negativními faktory. "Jednak jsou to nadprůměrně teplé zimy v posledních letech, potom také obecný pokles spotřeby plynu, který tlačí na růst jednotkových nákladů," uvedl.
Nově ustanovená pětičlenná rada ERÚ letos připravovala regulované ceny pro příští rok poprvé. Orgán od začátku srpna nahradil dosavadní předsedkyni úřadu Alenu Vitáskovou, které na konci července vypršel šestiletý mandát. Členy a předsedu rady jmenuje nově vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu.
Většina lidí si připlatí stovky korun ročně
Jak se regulované ceny promítnou do výsledných faktur a kolik si připlatí běžní spotřebitelé?
"U elektřiny je téměř jisté, že ke zdražení dojde. Někteří dodavatelé už nyní uveřejnili ceníky na rok 2018, kde růst cen je," uvedl analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Suchý. Zákazníci podle něj zaplatí řádově o stovky korun ročně více než letos. "K výraznějšímu růstu může dojít, pokud lidé elektřinou topí a mají větší spotřebu," podotkl.
Například Pražská energetika ale uvedla, že ceny zákazníkům od Nového roku nezvýší. Řada dodavatelů pak ceníky teprve připravuje.
"U plynu očekávám nárůst cen v řádu nízkých stokorun, takže to víceméně bude stagnace," dodal Suchý.
Zdražení plynu pro zákazníky zatím žádný významný prodejce neoznámil. Naopak, například alternativní dodavatel MND slibuje od začátku prosince zlevnění plynu o šest procent. "Pro získání slevy nemusí zákazníci nic dělat, bude jim nastavena automaticky," uvedla mluvčí firmy Dana Dvořáková.
