Klaus to ve čtvrtek řekl v Brně na konferenci o polistopadovém vývoji, někteří přítomní právní profesionálové s jeho názorem polemizovali.
Vytvořit zákonný rámec ekonomických změn bylo podle Klause úkolem tehdejších právníků, z nichž mnozí byli ve vysokých státních a politických funkcích. Pokud se to ne vždy podařilo, může to být podle Klause způsobeno tím, že množství měněných zákonů bylo nezvladatelně velké, případně právníci nebyli na takový úkol připravení, případně odešli dělat byznys a neměli zájem pracovat pro stát.
Podle předsedy Ústavního soudu, bývalého disidenta a politika Pavla Rychetského se na společenskou změnu připravovali i právníci. Poukázal však na množství úkolů, které v souvislosti s demokratizací a napravováním křivd komunismu vyvstalo. Mnohé problémy v ekonomické oblasti navíc byly zcela nové, právníci s nimi nemohli mít zkušenost.
Soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa hovořil o "pokušení zločinu" spjatém s ekonomickou transformací. "Když uděláte velikou transformaci majetku, láká to zločin, lidi, kteří chtějí neco utrhnout. Nestačí jen upravit nové skutkové podstaty trestných činů, musíte kapacitně nastavit policii, státní zastupitelství, soudy, proškolit ty lidi, aby těm jevům rozumněli… A to se zkrátka nedělo," řekl Baxa.
Stát podle Baxy často až se zpožděním reagoval na některé nové fenomény, zmínil třeba problémy kampeliček. "Právo běžne za životem dobíhá, ale nesmí ho zcela ztratit z dohledu," řekl Baxa.
"Ekonomové byli připraveni, my právníci rozhodně ne," připustil zkušený advokát Jiří Balaštík. Chyběli podle něj odborníci. Přesto se domnívá, že to, co se podařilo vytvořit od roku 1989, je úžasné. "Ne vše se podařilo, ale základ tady máme - máme právní stát," uvedl Balaštík.
