Euro jako past. Měna byla strategická chyba, říká guvernér maďarské centrální banky

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 11. 2019 11:01
Euro byla strategická chyba, napsal guvernér maďarské centrální banky do nedělního vydání listu Financial Times. Jednotliví členové by měli mít možnost v příštích desetiletích eurozónu opustit a ti, kteří v ní zůstanou, by se měli pokusit vytvořit udržitelnou globální měnu, uvádí György Matolcsy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Maďarsko není členem společenství platícího eurem a podobně jako Česká republika si nestanovilo termín, do kdy se euro zavazuje přijmout.

"Existuje škodlivé dogma, že euro bylo 'normálním' krokem směrem ke sjednocení západní Evropy. Společná evropská měna však vůbec nebyla normální, protože nesplňovala téměř žádný základní předpoklad," pokračuje Matolcsy.

Dvacet let po zavedení eura chybí prvky, které by úspěšnou globální měnu charakterizovaly: společný stát, rozpočet, který by představoval aspoň 15 až 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny nebo ministr a ministerstvo financí eurozóny, vysvětluje šéf maďarské centrální banky.

Podle Matolcsyho by Evropa měla hledat cesty, jak se dostat z eurové pasti, kterou, jak se podle něj často zapomíná, vytvořili Francouzi ze strachu před sjednoceným Německem a německou Evropou. Nejenže se tohoto cíle prý dosáhnout nepodařilo a silné Německo je zpět, ale i sám Berlín, který díky euru slabšímu než jeho marka mohl ve velkém exportovat, se začal cítit v bezpečí a zanedbal investice do infrastruktury a nového průmyslu, zmeškal digitální revoluci, podcenil nástup Číny a nepodařilo se mu vytvořit panevropské firmy schopné čelit globální konkurenci.

Evropané by se podle maďarského guvernéra měli vzdát snu o mocnosti, jejíž měna by konkurovala Spojeným státům a dolaru. Vedl totiž ke skryté i otevřené válce USA proti eurozóně a Evropské unii, napsal Matolcsy. Na závěr vyzval k reformě Maastrichtské úmluvy, která v roce 1992 stanovila podmínky pro přijetí eura.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého blízkého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k předčasným volbám. Prezident dekretem zároveň rozpustil parlament a vypsal nové volby na 11. července, oznámily tiskové agentury.

Jednašedesátiletý Janev byl vicepremiérem a ministrem obrany v kabinetu, který Radev jmenoval v roce 2017, připomněla agentura Reuters. Hlavním úkolem dočasné vlády bude zvládnout pandemii covidu-19 a zajistit čestné volby, dodala.

V Bulharsku se konaly parlamentní volby 4. dubna a výsledkem byl velmi rozdrobený zákonodárný sbor. Sestavit novou vládu se nepodařilo.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
Další zprávy