Česko má k dosažení tohoto cíle, kam by podle představ Bruselu mělo dospět (stejně jako všechny ostatní země evropské sedmadvacítky) do roku 2040, ještě pořádně daleko. Přestože se v posledních letech počet kuřáků tradičního tabáku snižuje zhruba o procentní bod ročně, loni jich podle údajů ministerstva zdravotnictví v české dospělé populaci bylo 24,6 procenta.
Některé kroky vlády, která v době rozvalu veřejných financí hledá zdroje, mohou tempo země ve směřování k tomuto cíli zpomalit. Jak ukazuje příklad Švédska, představa, že k "detabakizaci" společnosti stačí vysoké daně, je mylná.
Experti tvrdí, že cesta k omezení spotřeby klasického a zároveň nejškodlivějšího způsobu aplikace nikotinu vede jinudy: přes dostupné, zdraví méně škodlivé alternativy, jako jsou zahřívaný tabák, elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Jenže právě ty Česko letos zdražilo. A v dalších letech přijde ještě mnohem výraznější růst cen.
Až do letošního jara byly náplně do elektronických cigaret zdaněny jen 21procentní sazbou DPH. Tento způsob inhalace nikotinu, který je podle lékařů několikanásobně méně škodlivý než spalování tabákových listů, tak vyšel výrazně levněji než klasické cigarety, a to u silného kuřáka zhruba o polovinu.
Vláda ale loni při sestavování konsolidačního balíčku a hledání nových příjmů pro státní rozpočet ukázala také na e‑cigarety. Vůbec první návrh, se kterým přišla, kdekoho šokoval: zdanit každý mililitr náplně 10 korunami. To by cenu náplní zvýšilo v průměru více než dvojnásobně. Kouření elektronických cigaret by tak vyšlo dráž než holdování těm tabákovým, které zdražují po mnoho let postupně. Česko by bývalo mělo jasně nejvyšší spotřební daň z náplní ze všech evropských zemí. Ve "vzorovém" Švédsku se spotřební daň z této kuřácké záliby neplatí vůbec.
Pod tlakem kritiky nakonec vláda couvla a zavedla od letošního dubna daň ve výši 2,50 koruny za mililitr. Avšak jen dočasně - k původně plánované výši se má dospět tak jako tak, jen později. Od příštího roku se spotřební daň zvýší na pět korun, v roce 2026 na 7,50 koruny a v roce 2027 stoupne na původně plánovaných 10 korun za mililitr. "Daň je navyšována postupně, takže spotřebitelé mají prostor se novým podmínkám přizpůsobit. Nárůst cen není skokový," vysvětluje postup ministerstva financí jeho mluvčí Gabriela Krušinová.
Nejméně zatím zdražily jednorázové e‑cigarety, tedy vapovací zařízení na jedno použití i s baterií a s nádržkou na kapalinu s nikotinem. U nich se nejvíc platí právě za "přístroj" a náplně obsahují obvykle jen dva mililitry. Jejich cena se před zdaněním pohybovala kolem 150 korun a po něm tyto přístroje zdražily většinou o pět či šest korun.
Nejvíc zdražení pocítili lidé, kteří si pořídili dobíjecí elektronickou cigaretu na více použití, do které si náplně míchají sami. Náplň se většinou skládá z takzvané báze, tedy základní kapaliny tvořené propylenglykolem. Do ní se pak přimíchává nikotin a složka, která dodává směsi chuť - třeba ovoce nebo mentolu. Vláda přitom spotřební daň uvalila na všechny tyto složky náplně elektronických cigaret; tedy i ty, které neobsahují nikotin. Například u stomililitrové báze cena vzrostla zhruba z 80 až 90 korun na bezmála čtyři stovky. O další desítky korun dražší je nikotinová složka a příchutě.
Ministerstvo financí si zatím praxi po uvalení spotřební daně z e‑cigaret či nikotinových sáčků pochvaluje. "Inkaso daně se vyvíjí velmi dobře, ke konci října 2024 bylo na výrobcích souvisejících s tabákovými výrobky vybráno 0,6 miliardy korun. Ministerstvo financí očekávalo nižší částku," tvrdí Krušinová.
Z toho však ještě nelze vyčíst dopady daně na chování kuřáků. Prodejci sice pocítili pokles tržeb, ten ale může být jen dočasný. "Je to příliš krátká doba a lidé se před zavedením spotřební daně předzásobili. Někteří z našich zákazníků, kteří dříve dělali nákup za tisícovku, na poslední chvíli nakoupili třeba i za 10 tisíc," vysvětluje provozovatel prodejny s e‑cigaretami Trafika 12 Petr Janoušek. Totéž potvrdili i zástupci dalších e‑shopů či prodejen, které týdeník Ekonom oslovil a navštívil.
Jak se to projeví dlouhodobě, zvlášť po dalším výrazném každoročním zvyšování daně, je zatím těžké odhadovat. Pro odhady a srovnání jsou tu zkušenosti s klasickým kuřivem. Poptávka po tabáku je sice extrémně neelastická a kuřáci dosud byli ochotní si za svůj návyk připlatit hodně, avšak ekonomická situace se mění. A podle některých názorů rostla spotřební daň z tabáku v posledních letech natolik výrazně, že patrně narazila na vrchol takzvané Lafferovy křivky. Spotřebitelé začali hledat alternativy a spolu s tím klesal i daňový výnos.
Loni státní rozpočet takto získal 53,1 miliardy korun. To není suma, jakou vláda od zvýšení spotřební daně na tabák očekávala. Původní plán ministerstva financí totiž mířil na částku o více než 12 miliard vyšší, konkrétně na 65,2 miliardy korun. A vybraná suma byla nejmenší od roku 2015, kdy byla spotřební daň poloviční.
Souvisí to s mírou zdanění v okolních zemích. Po posledním nárůstu se česká spotřební daň vyrovnala rakouské a téměř dosáhla německé úrovně. Oproti Polsku byla výrazně vyšší. Lidé v severním pohraničí začali masivně vyjíždět za nákupy přes hranice. Zatímco v Česku vyjde krabička o dvaceti cigaretách zhruba na 160 korun, v Polsku se dá pořídit v přepočtu za 110 korun.
A projevil se i opačný efekt. Česko kvůli dani přišlo o část tržby od kuřáků z ciziny. "V minulosti velkou část tuzemských prodejů tvořila poptávka z blízkého zahraničí, zejména z Německa a Rakouska. Rychlý nárůst spotřební daně ale konkurenceschopnost snížil a pro řadu zahraničních nakupujících se při zahrnutí času a spotřebovaných pohonných hmot jednoduše nevyplatí pro tabákové výroby do Česka jezdit," vysvětluje analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
Ministerstvo financí přestřelení sazby spotřební daně uznává jen částečně. "U klasických cigaret není pokles inkasa spotřební daně způsoben pouze nákupy v zahraničí, ale i odklonem preferencí směrem k alternativním výrobkům. Tyto alternativy jsou navíc zatíženy mnohem nižší daní než klasické tabákové výrobky," argumentuje Krušinová z tiskového oddělení.
Spotřební daň z "vapování" v příštích třech letech poroste rychleji než u tradičních cigaret. V roce 2027 bude patřit mezi nejvyšší v Evropě. Pokud daňovou politiku nepřehodnotí evropské země, které nyní nedaní e‑cigarety vůbec či jen minimálně, zesílí tlak na to, aby si čeští kuřáci nakupovali buď přímo v okolních zemích, jako je tomu u klasických cigaret, nebo si náplně nechali posílat ze zahraničních e‑shopů.
