Dvacet balíčkoroků pošle kuřáky na vyšetření rakoviny. Strach je zbytečný, říká lékař

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
5. 4. 2024 16:45
V Česku běží pilotní program časného záchytu rakoviny plic u kuřáků. Nemoc je nebezpečná v tom, že nebolí a dlouho ji nelze poznat. A když se projeví, je už většinou pozdě. Zájem o vyšetření je ale zatím nižší, než se čekalo. Část kuřáků se mu vyhýbá, obávají se například toho, že by museli s cigaretami přestat. Není to však pravda, uklidňují lékaři z Národního screeningového centra.
Až v 90 procentech případů dostanou rakovinu plic kuřáci, současní i bývalí (ilustrační foto).
Až v 90 procentech případů dostanou rakovinu plic kuřáci, současní i bývalí (ilustrační foto). | Foto: Jakub Plíhal

S neobvyklým výrazem balíčkorok se postupně setká každý současný či bývalý kuřák. Zejména pokud je mu mezi 55 až 74 lety. Právě mužů a žen v tomto věku se týká program časného záchytu rakoviny plic. Podle statistik mohou za 90 procent případů této nemoci právě cigarety.

Na webu prevenceproplice.cz se kuřáci dozví, jak "balíčkoroky" vypočítat a zda kvůli tomu dostanou žádanku k plicnímu lékaři. "Rozhodující hranice je dvacet balíčkoroků. Ta se počítá podle počtu let aktivního kouření krát počet vykouřených krabiček denně," uvádí se v informačním videu. Hranice tedy odpovídá například jedné krabičce cigaret denně po dobu dvaceti let. Při dvou krabičkách denně už je to jen deset let.

Odborníci uklidňují, že vyšetření nebolí a lidé se ho nemusí bát. Lékař si poslechne plíce a zkontroluje dýchání, pokud neobjeví žádný zásadní problém, pošle pacienta na nízkodávkové CT vyšetření. Jedině tak lze odhalit možnou rakovinu plic už v počátečním stádiu, kdy je možné ji úspěšně léčit.

Vyšetření zabere jen pár minut. Jednoduše řečeno, člověk vjede do "tunelu" a za chvíli je venku. Radiolog následně pošle snímek ošetřujícímu lékaři, který určí další postup. Pokud člověk rakovinu má, odborníci v onkologickém centru navrhnou konkrétní postup léčby po bezbolestném bronchoskopickém vyšetření.

Ondřej Májek z Národního screeningového centra v Brně přiznává, že čekali větší zájem o vyšetření, než jaká je zatím realita. "Účast je trošku za očekáváním. Je to patrně způsobeno nedostatečnou informovaností, ale také obavou lidí jít se vyšetřit. Může to být i slabou informovaností praktických lékařů," míní Májek. Efektivita programu se podle něj ověří zhruba po pěti letech. "Potom vyhodnotíme, jestli bude existovat dál, nebo přestane. Ale doufejme, že k tomu nedojde," dodává.

Podle jeho kolegyně Marcely Koudelkové je jedním z důvodů menšího zájmu i rozšířená obava kuřáků, že by museli kvůli vyšetření se svým zlozvykem skončit. "Není podmínkou, že když se pacient účastní screeningu, tak musí okamžitě přestat kouřit, a nejlépe že to musí podepsat. Víme, že kouření je závislost a nelze přestat ze dne na den," říká.

Kuřáci ale dostanou nabídku, aby se do odvykání pustili. "Když vyšetření dopadne dobře, lidé mají velkou motivaci přestat kouřit, nebo ho alespoň výrazně omezit. Často se opravdu snaží," zdůrazňuje Koudelková. Dodává, že nádor plic nebolí a dlouho ho nelze poznat. A když už se začne projevovat, je většinou pozdě.

Rakovinou onemocní až třetina lidí

Pracovníci Národního screeningového centra apelují na lidi, aby chodili také na další vyšetření, která mohou odhalit například rakovinu prsu, prostaty či tlustého střeva. U něho nedorazí na preventivní prohlídku asi polovina lidí starších 50 let. 

Nějakým druhem rakoviny přitom za svého života onemocní každý třetí člověk. "I z vlastních výzkumů víme, že lidé mají obavy, že se něco najde. Radši by žili bez informace o tom, že mají nějaké velmi závažné onemocnění," říká Májek.

Podstatné je podle něj to, aby se zájemci mohli dostat k vyšetření co nejrychleji a nejjednodušeji. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) - sám lékař v oboru radiodiagnostiky a léčby nádorů břicha - loni v srpnu slíbil, že chce do konce volebního období na konci roku 2025 spustit systém elektronického objednávání na screeningy. 

Lidé, kteří přijdou včas a lékaři u nich odhalí nádor co nejdříve, mají přitom obrovskou šanci na kvalitní léčení až vyléčení. Například přežití u žen, kterým diagnostikovali rakovinu prsu v prvním stadiu, je téměř stoprocentní. Stále více žen na preventivní prohlídky chodí, avšak zájem o ně klesá s věkem. Výskyt rakoviny přitom s věkem naopak roste.

V Česku existuje několik programů boje s rakovinou, díky nimž mohou různé skupiny lidí chodit na vyšetření. Kromě programu časného záchytu rakoviny plic je to screening tlustého střeva a konečníku, děložního čípku i svalové atrofie a vyšetření poruch štítné žlázy v těhotenství. Co zatím nelze odhalit, je rakovina slinivky. Zatím jedinou "zbraní" je snaha lékařů identifikovat nejvíce ohrožené lidi podle toho, zda se tato nemoc už objevila v minulosti u příbuzných.

Video: Běžte na preventivní vyšetření, i když vás nic nebolí, radí odborník

RNDr. Ondřej Mánek z Národního screeningového centra v Brně popisuje některé z programů, které můžou lidem zachránit život. | Video: Radek Bartoníček
 

Právě se děje

Další zprávy