ČD musí kvůli soukromým dopravcům zlevňovat. S kraji jednají "na hraně smysluplnosti"

Adam Váchal Adam Váchal
12. 11. 2018 15:58
Českou železnici čekají v následujících letech velké změny. Na konci roku 2023 už nebude možné zadávat jednotlivé tratě dopravcům napřímo. Stát a jednotlivé kraje se tak připravují na to, že budou muset všechny tratě soutěžit. "Do roku 2034 již budou muset být všechny služby v oblasti železniční dopravy vysoutěženy. Všechny smlouvy zadané napřímo do té doby musí skončit," připomněl náměstek ministra dopravy Ladislav Němec na pondělním Žofínském fóru, které se zaměřilo na téma rozvoje a liberalizace české železnice.
Elektrická jednotka 460
Elektrická jednotka 460 | Foto: České dráhy

V roce 2019 skončí dosavadní desetileté smlouvy s Českými drahami a většinu smluv proto musí ministerstvo dopravy a kraje objednat znovu. Většina linek se přitom již nestihne vysoutěžit, a zadání tak probíhá napřímo. "Pro stát by bylo nehospodárné a komplikované, pokud bychom v jednu chvíli soutěžili celou dálkovou dopravu v Česku," prohlásil Němec.

Podle něj však ministerstvo muselo částečně přehodnotit svůj postoj k přidělování tratí. Přímé zadávání většiny dálkových linek Českým drahám před časem nabourali další dopravci, kteří přišli s vlastními nabídkami.

"Jelikož jsme tyto nabídky dostali, začali jsme se jimi zabývat a v současnosti probíhají takzvané tržní konzultace," popisuje Němec. Podle něj se díky konkurenci podařilo již na některých tratích pro stát vyjednat lepší cenu, byť budou rychlíky zpravidla nadále jezdit pod hlavičkou Českých drah. Ty byly ale nuceny v rámci tržních konzultací jít s cenou dolů.

Hraje se o stovky milionů

Ministerstvo dopravy proto v této době jedná s dopravci o dalších linkách. "Probíhají tržní konzultace na celkem sedmi linkách," říká Němec. Jedná se o provoz osobních vlaků na tratích mezi Prahou a Žilinou, Prahou a Luhačovicemi, Brnem a Bohumínem, Prahou a Tanvaldem, Kolínem a Novým Borem, Prahou a Rakovníkem a Prahou a Českými Budějovicemi. Kromě Českých drah se o linky uchází například soukromí Leo Express či Arriva. Hraje se o hodně. Stát za provoz linek ročně utratí stovky milionů korun.

Právě liberalizace provozu na železnici byla jedním z hlavních důvodů, které vedly ke změnám ve vedení Českých drah, jejímž jediným akcionářem je stát. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v létě inicioval změny v dozorčí radě podniku, kterou od července vede akademik Petr Moos.

Ťokovi se nelíbil postup tehdejšího vedení v čele s předsedou představenstva Pavlem Krtkem v procesu liberalizace železniční dopravy. Podle ministra dráhy celý proces komplikovaly. Krtek byl následně dozorčí radou odvolán a nahrazen Kupcem.

Na Žofínském fóru vystoupil šéf Českých drah Miroslav Kupec. Uvedl, že národní dopravce dělá vše pro to, aby uhájil svou dominantní pozici na trhu. Současně však připustil, že jednání jsou pro firmu náročná.

"Pro nás představuje hlavní byznys z hlediska tržeb regionální doprava. Je pro nás velmi náročné jednat se čtrnácti kraji, se čtrnácti různými týmy. Jsme konfrontováni s požadavky, které jsou často na hraně smysluplnosti. Kraje chtějí, aby nejlépe rostly výkony, jezdili jsme s novými soupravami a za nižší ceny. To vše najednou samozřejmě nejde, snažíme se to krajům vysvětlit," popsal Kupec probíhající jednání o regionálních vlacích. Doplnil, že v krajích musí dráhy podat celkem 52 nabídek.

Byznys Českých drah může kvůli liberalizaci během následujících let nabrat zcela nový směr. Společnost, která zaměstnává téměř 24 tisíc lidí a vlastní či má podíl v desítkách dceřiných firem, by se mohla do budoucna výrazně zmenšit. Ministr dopravy (za ANO) před časem představil svůj plán, podle kterého by mohl do společnosti ČD Cargo, která pod hlavičkou Českých drah podniká v nákladní dopravě, vstoupit soukromý investor. Díky jeho penězům by dceřinka získala finance na nové soupravy. Jakoukoliv formu privatizace však důrazně odmítá premiér Andrej Babiš (ANO).

Předseda představenstva ČD Cargo Ivan Bednárik na Žofínském fóru připomněl, že o případném prodeji rozhoduje akcionář, kterým jsou České dráhy. Jejím stoprocentním vlastníkem je stát. Stejně tak jako šéf ČD Kupec tak zastává názor, že o prodeji by měla rozhodnout vláda. "Pokud se pak ptáte na můj názor, jestli ČD Cargo oddělit od Českých drah, tak nevidím logiku v tom, aby nákladního dopravce ovládal osobní dopravce," prozradil svůj názor na věc Bednárik.

Bednárik svým vyjádřením mimo jiné připomněl problematiku nedostatečné kapacity na české železnici. Nákladní vlaky brzdí osobní doprava, která má prioritu. Podle šéfa Správy železniční dopravní cesty Jiřího Svobody se bude kapacita navyšovat. Společnost pracuje na tom, aby po tratích mohly vlaky jezdit rychleji.

Do modernizace české železnice má jít ročně okolo 20 miliard korun. "V nejbližších letech, a já věřím, že to bude na přelomu let 2019 a 2020, začneme obnovovat stávající koridorové tratě. Některé úseky na koridorech jsou starší dvaceti let a je třeba je modernizovat," řekl Svoboda.

Nejdříve se správce železnice pustí do opravy trati Poříčany - Velim. Oprava problematických úseků na všech koridorech vyjde zhruba na 22 miliard korun.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Allertová skončila v Taškentu v prvním kole

Tenistka Denisa Allertová se rozloučila s turnajem WTA v Taškentu v prvním kole. Nestačila na vítězku tamního podniku z roku 2008 Rumunku Soranu Cirsteaovou a osmé nasazené soupeřce podlehla 1:6, 4:6.

Šestadvacetiletá Allertová, 254. hráčka žebříčku, v prvním setu za stavu 0:5 odvrátila "kanára". Druhou sadu začala brejkem na 2:0, poté však podání neudržela a v devátém gamu znovu. Po návratu do elitních turnajů z okruhu ITF prohrála potřetí v řadě první zápas.

V Taškentu dnes nastoupí ještě úspěšná kvalifikantka Tereza Martincová, v úterý pak Kristýna Plíšková, nasazená jako pětka.

Další zprávy