Ve své reportáži, kterou Jutarnji list publikoval v neděli, například popisuje, jak "dvanáct vagonů z pražského hlavního nádraží doprovázely velvyslankyně Slovinska i Chorvatska s květinami a slzami v očích".
RegioJet poslal první žlutý vlak na cestu do Chorvatska v úterý 30. června večer. Událost si nenechala ujít chorvatská velvyslankyně Ljiljana Pancirovová a ani ta slovinská (Tanja Strnišaová), protože spoj staví i v Lublani. V přístavním městě Rijeka vítal vlak asi s 500 turisty po celonoční jízdě zase tamní ministr turistiky Gari Capelli.
"Tahle linka je absolutní hit, protože jsme nejdostupnější možností, jak cestovat pro řadu Čechů. Pravda, cesta trvá patnáct hodin, ale ve vlaku je taková nějaká atmosféra, díky níž cestovat tak dlouho není problém," cituje reportérka listu chorvatského stevarda, který překládá hlášení ve vlaku do rodného jazyka.
Patnáctihodinová cesta se navíc neobešla bez zpoždění na chorvatských hranicích, což tamní novinářka nezapomněla vtipně glosovat: "Plán i tentokrát zkazila ta dobře známá chorvatská nonšalance. Chorvatský celník ujišťuje, že vlak od hranic vyjede za tři minuty. O dvacet minut později stále stojí."
"Víte, jak jsem vám říkal, že vyjedeme za tři minuty? Tak teď už opravdu," říká celník. "I jemu už přijde situace zábavná," dodává novinářka.
"S koronavirem nebo bez, šéf RegioJetu slibuje, že žlutý vlak na Jadran vyjede i příští rok. Já, vědoma si chorvatské zapomnětlivosti, mu mohu těžko slíbit, že i tehdy na něj bude čekat tak pěkné přivítání," říká reportérka deníku Jutarnji list.
Moudrá inspirace
Jančura oznámil spuštění pravidelné linky do Rijeky na konci června, tamní vláda už o měsíc dříve plně otevřela hranice pro občany Česka, které byly od půlky března zavřené kvůli koronavirové krizi. O spojení, které bude do konce letních prázdnin jezdit každý den a třikrát týdně v září, je velký zájem a Jančura by ho rád zachoval i pro příští dovolenkovou sezonu.
Podle novinářky deníku Jutarnji list se majitel soukromého dopravce ve svém železničním byznysu "moudře inspiroval" u leteckých nízkonákladových společností, když například "místo staromódních vousatých průvodčích cestující při příchodu na nástupiště vítají mladí stevardi a stevardky oblečení do typických uniforem - růžových košil a šedých kalhot nebo sukní, bot na podpatku, s upravenými vlasy a úsměvem na tváří, které nezakryjí ani roušky".
A samotná cesta? Ta byla podle reportérky hlavně o jídle a pití - největší popularitě se těšilo sushi, největší radost zase nastala, když se pasažérům podařilo propašovat alkohol na palubu.
"Největší hit ve vlaku je sushi. Sada 260 gramů smotků rýže se syrovou rybou, kvůli které je RegioJet známý obecně. A to navzdory původu ze země, která se - aspoň pokud jde o gastronomii - pyšní omáčkami, knedlíky a zelím. (…) Připočítat je třeba i ilegální alkohol, který si neposlušní čeští cestující, i když je to přísně zakázáno, přibalili skrytě s sebou," stojí v textu.
A ti, kteří do vlaku nastoupili bez alkoholu, jej podle novinářky neváhali ukrást z vlakové kuchyňky. "Do půlnoci se většina stevardů pořádně napracuje a mnohé z nich také rozčílí, když zjistí, že jim zlobiví čeští cestující, když je obsluha z dohledu, speciálním klíčem, který koupili asi za sto korun, lezou do kuchyňky a kradou alkohol. Představte si, oni zaplatili za klíč, aby si mohli zamknout kupé, ale zjistili, že stejný klíč otevírá i dveře do kuchyňky," zmiňuje stížnosti stevardů.
Chodby vlaku pak podle žurnalistky mnohdy připomínaly scénky z pražských hostinců, ve kterých trávily čas některé z nejzábavnějších postav románů spisovatele Jaroslava Haška.
Nápadem na vlak do Chorvatska narazil majitel RegioJetu Jančura podle expertů na "zlatou žílu". Mezinárodní publicitu, kterou získal, by si firma silně zasažená koronakrizí pravděpodobně nikdy nemohla z reklamního hlediska dovolit. O premiérové cestě žlutého vlaku na Jadran informovala například i chorvatská zpravodajská agentura HINA nebo mezinárodní Reuters, od které text převzal i prestižní americký deník The New York Times. Aktuálně.cz nabídlo z první jízdy obsáhlou reportáž doplněnou rozhovorem s Radimem Jančurou.
