Co nevíte o české železnici: Nejhustší síť kolejí a dekáda koněspřežek

Klikněte pro vstup do galerie.
Provoz na trati zajišťovalo 860 koní. Další koněspřežka existovala na trase Praha-Lány od 21. března 1830. Na obou těchto tratích byly později koňské povozy nahrazeny parními lokomotivami.
Od příjezdu prvního parostrojního vlaku na území Česka uběhlo 180 let. V červnu roku 1839 dorazila souprava do Břeclavi. O měsíc později byla slavnostně otevřena pravidelná linka z Vídně do Brna. Na fotce je mapa Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Cesta z Vídně do jihomoravské metropole trvala pět a půl hodiny (dnešní vlaky urazí stejnou vzdálenost za hodinu a 40 minut). Severní dráha císaře Ferdinanda, jak se linka jmenovala, se během několika let protáhla až do Bohumína. Díky tomu mohly vlaky začít přivážet vagony uhlí z ostravských dolů. Na obrázku jsou oslavy 180. výročí zřízení parostrojní trati v Česku.
K prudkému rozvoji železnice dochází po roce 1880. Rakousko-Uhersko zesílilo úsilí o budování systému státních drah. Během dalších 38 let bylo na území budoucího Československa vybudováno 6330 kilometrů vedlejších a místních tratí. Ztrátové dráhy byly postupně zestátňovány, poslední velké soukromé společnosti byly zestátněny až ve 20. letech 20. století. Na obrázku je lokomotiva řady 310 přezdívaná Kafemlejnek. Vyráběla se v letech 1878-1913.
Foto: Jihočeské muzeum
ČTK on ČTK, on
30. 6. 2019 16:00
Česko slaví 180 let od příjezdu prvního vlaku s parním pohonem na své území. Ještě před tím se po českých zemích proháněly vagony tažené koňmi. V současnosti má tuzemská železniční trať přes devět tisíc kilometrů, vede téměř po sedmi tisících železničních mostů a skrze 164 tunelů. Podívejte se na další střípky z historie i současnosti české železnice v naší galerii.
 

Právě se děje

před 1 minutou

Rusko přemisťuje na základny na Krymu vojenská letadla, ukázaly snímky

Rusko v posledních týdnech přemístilo na poloostrov Krym a základny poblíž Ukrajiny vojenská letadla, a rozšiřuje tak své možnosti politického zastrašování či vojenské intervence, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na komerční satelitní snímky. Fotografie ze 16. dubna ranveje na Saki, jedné z vojenských základen na Krymu, ukazují seřazené bitevníky Su-30, které na snímcích z konce března nebyly.

Další ruská technika a infrastruktura na Krymském poloostrově zahrnuje mimo jiné výsadková letadla, bitevní vrtulníky, drony nebo vojenské nemocnice, dokládají podle WSJ snímky. Kromě zmíněných stíhaček Su-30 jsou v regionu k vidění také Su-34, Su-27, Su-25 a Su-24. Snímky byly pořízeny mezi 27. březnem a 16. dubnem společností Maxar Technologies.

Zdroj: ČTK
Další zprávy