První zákaz, který má přispět ke snížení emisí škodlivého oxidu dusičitého (NO2), se v německé metropoli objevil v pátek na části ulice Silbersteinstrasse ve čtvrti Neukölln. V tomto týdnu má dopravní značení se zákazem vjezdu pro starší dieselové osobní i nákladní auta přibýt také na dalších ulicích této čtvrti, o něco později pak v samém centru města.
Celkem se opatření, které zasáhne především osobní naftové vozy schválené do provozu před 1. zářím 2015, bude uplatňovat na 2,9 kilometru berlínských silnic, což odpovídá asi jen 0,05 procenta celé zdejší silniční sítě. Nejkratším úsekem se zákazem bude 150 metrů ulice Alt-Moabit, nejdelším 840 metrů ulice Leipziger Strasse, která směřuje od Postupimského k Alexandrovu náměstí.
Na dodržování zákazu má dohlížet policie. V praxi to pro ni ale může být dost komplikované, protože to, jakou emisní normu dané auto splňuje, může být prakticky nemožné poznat na první pohled. Výše pokut je stanovena na 25 eur pro osobní vozy a 75 eur pro nákladní auta.
V Berlíně je podle zdejších úřadů celkem přes 192 000 vozů, kterých se zákazy dotknou. Bude z nich ale platit řada výjimek, a to třeba pro těžce postižené, taxikáře, řemeslníky nebo pečovatelské služby.
Pokud se kvalita ovzduší v daných ulicích zlepší, mohou být zákazy časem zase zrušeny. Podle kritiků ale ve skutečnosti opatření k čistšímu ovzduší nepřispěje, protože aut neubude, jen budou místa s nejvyšší koncentrací NO2 objíždět jinudy.
Zákazy jízdy umožnilo loňské rozhodnutí berlínského správního soudu, na jehož základě je německá metropole musela zapracovat do svých plánů dodržování čistoty ovzduší. Podobné opatření platí už i v několika dalších městech, kde není dodržován limit 40 mikrogramů NO2 na metr krychlový v ročním průměru. Týká se to například Hamburku nebo Stuttgartu.
Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí zemře v Německu ročně asi 6000 lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané emisemi NO2. Už v malých koncentracích může oxid dusičitý dlouhodobě vést k vážným následkům.
Emisní zóny v praxi
Podle německé praxe i dřívějších českých plánů by mohly do nízkoemisních zón vjíždět pouze auta se speciální plaketou. Z ní by bylo jasné, jaké emisní limity jejich vůz splňuje. V případě aut se zážehovým (tedy benzinovým) motorem mohou být jejich majitelé víceméně v klidu. Nálepku dokladující, že plní emisní limity, dostanou všechny vozy splňující alespoň normu Euro 1. Navíc všechny vozy bez výjimky dostanou nálepku zelenou, tedy té nejvyšší kategorie.
Mezi vozy plnícími normu Euro 1 jsou prakticky všechny, které byly vyrobeny po 1. lednu roku 1993. Vozy s benzinovým motorem vyrobené před rokem 1993 ovšem na žádnou nálepku mít nárok nebudou.
Jiné je to s dieselovými automobily. Tam na nálepku nedosáhne osobní vůz uvedený do provozu před prvním lednem roku 1997, nárok na červenou známku v kategorii 2 budou mít auta přihlášená v období 1997 až do konce roku 2000. Jsou to tedy automobily splňující emisní normu Euro II. Žlutou plaketu (emisní kategorie 3) budou moci dostat jen auta splňující normu Euro 3, což se týká období od 1. ledna 2001 do konce prosince roku 2005.
Plaketu nejvyšší 4. kategorie, která bude v zelené barvě, získá automobil se vznětovým motorem uvedený do provozu po prvním lednu roku 2006 a má emise odpovídající nejméně normě Euro 4.
Zavedení zón je aktuálním tématem především v sousedním Německu. Minulý rok zavedli zóny například v Hamburku. Časem se zavedení nízkoemisní zóny očekává také v Mnichově, Berlíně, Düsseldorfu a Stuttgartu.
