Zákaz starých aut? Rodiny by to zničilo, tvrdí města. K emisním zónám se staví vlažně

Michaela Váňová
13. 2. 2019 6:20
Německo zavádí nízkoemisní zóny ve velkém a tamní starší vozy s dieselovým motorem tak putují často na východ, v mnoha případech i do českých autobazarů. Ministerstvo dopravy dovoz "špinavých aut" řešit nehodlá a vzkazuje, že možnost zavést nízkoemisní zónu mají i tuzemská města. Ta se do toho ovšem podle průzkumu Aktuálně.cz příliš nehrnou. Často argumentují neexistujícími obchvaty, chybějící legislativou, ale i sociálními dopady zákazu starších aut na větší rodiny.
Foto: iStock

Jako hlavní problémy, proč velká města nízkoemisní zóny nezavádí, vyjmenovávají jejich zástupci především chybějící městské okruhy, nedostatek parkovacích míst vně zón a také nedotažený legislativní rámec.

V úvahách o zavedení zón zašla nejdál dvě největší česká města. V Praze měly původně platit zóny od roku 2016, městské části se ovšem nedokázaly domluvit na územním rozsahu zóny a plán ztroskotal.

S podobným problémem se potýká také Brno. To tvrdí, že podle zákona o ochraně ovzduší totiž není možné zavést zóny, pokud není na území příslušné obce jiná dálnice nebo silnice stejné nebo vyšší třídy, po které je možné zajistit obdobné dopravní spojení - tedy jednoduše řečeno: obchvat.

Kromě nedokončeného okruhu řeší Brno i problém s parkováním. "V případě, že by byl do nízkoemisní zóny povolen vjezd vozidlům splňujícím emisní normu EURO 4 a vyšší, musí být vyřešen deficit parkovacích stání vně nízkoemisní zóny. Celkem by se podle studie proveditelnosti jednalo až o 8 400 parkovacích míst," vysvětluje problematiku brněnských zón tiskový mluvčí města Filip Poňuchálek.

Nedokonalá legislativa

Další problém je podle oslovených krajských měst legislativní. Nyní se vozidla rozdělují dle emisních parametrů do kategorií 1 až 4, přičemž nejvyšší emisní kategorie 4 zahrnuje vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 4 a vyšší. "Na základě údajů o stavu vozového parku používaného na území hlavního města, parametry emisní kategorie 4 splňuje až 85 procent vozidel používaných v Praze," komentuje situaci v Praze náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

V případě nejpřísnější varianty by tak Praha podle Hlubučka zakázala vjezd "pouze" 15 procentům výrobně nejstarších vozidel. To podle něj omezuje i možnosti města zpřísnit vjezd například i po dobu smogové situace, se kterou zákon o ochraně ovzduší rovněž počítá.

Další ze zvažovaných možností omezení vjezdu počítá s ním, že by neexistovala jen jedna zóna, ale byly by odstupňované. "Nízkoemisní zóny mohou být odstupňovány jako více restriktivní v památkové zóně a méně ve vnitřním městě," vysvětlil Aktuálně.cz pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr.

Nízkoemisní zóny bez přínosu

Znečištěná Ostrava, jejíž obyvatelé dýchají v Česku vůbec nejhorší vzduch, si na zavedení zón nechala vypracovat studii proveditelnosti. "Podle propočtů by došlo jen k malému snížení škodlivin v ovzduší," uvedla tamní náměstkyně pro životní prostředí Kateřina Šebestová. Město si v současnosti vypracovává studii novou, která zohledňuje možnosti jako snížení rychlosti v některých částech města nebo zákaz parkování nerezidentů ve městě.

Ke stejnému závěru dospěla i Plzeň. "Nejlepším řešením, jak snížit emisní limity, je podle studie změna v organizaci dopravy," uvádí na webu zveřejněná studie proveditelnosti. Provedené výpočty ukázaly, že zavedením zóny v centrální části Plzně by objem cest do centra klesl jen o šest procent.

Bez dálnic to nepůjde

Další krajská města pak podle slov svých mluvčích čekají na dostavění důležitých dálnic ve svém okolí. "Do vybudování D3 jako obchvatu města je omezení dopravy přes centrum nereálné, není moc možností objízdných tras," konstatuje za České Budějovice tiskový mluvčí Petr Mika. 

Jihočeská metropole ovšem jde nižší míře emisí ve vzduchu naproti. V současnosti buduje systém záchytných parkovišť, kde by mohla parkovat značná část aut mířících do města. "Již nyní se ale motoristé mohou do centra dopravit zdarma ze záchytného parkoviště Jírovcova ekologickým elektrobusem," říká mluvčí.

Nízkoemisní zónu na hlavním náměstí zvažovala i magistrát v Pardubicích. "Je potřeba vybudování vnějšího systému a dálnice D35 včetně jejich přivaděčů, teprve potom může město Pardubice určitým způsobem omezovat dopravu," řekl vedoucí odboru dopravy Vladimír Bakajsa.

Emise z aut nejsou největší problém

Město, které omezování vjezdu starších dieselových automobilů vůbec neřešilo, je například Hradec Králové. I když radnice uznává, že do budoucna se ani jejich městu nějaká regulace nevyhne, snaží se situaci řešit alternativně.

"Hradec Králové loni výrazně pokročil v oblasti e-mobility městské hromadné dopravy, nakoupil dvacet elektrobusů a devět trolejbusů s pomocným bateriovým pohonem," řekl Aktuálně.cz tiskový mluvčí Petr Vinklář.

Ani Liberec nevidí zóny jako spásné řešení. Podle náměstka primátora Jiřího Šolce by jejich zavedení totiž mohlo znamenat, že v centru města nebudou moci žít větší rodiny s dětmi, které podle něj často vlastní právě starší dieselové vozy.

"Podporujeme projekt sdílených kol, zvažujeme podporu sdílených automobilů, podporujeme systém centrálního zásobování teplem na úkor individuálních topenišť, které generují škodlivé emise," komentuje situaci v severočeském krajském městě náměstek primátora Jiří Šolc.

Také Zlín přiznává, že jako vhodné řešení horšího ovzduší považuje spíše podporu alternativních způsobů dopravy nebo výměnu starých kotlů za modernější. "Poloha Zlína, i vzhledem k absenci obchvatu, neumožňuje za této situace zakázat autům průjezd centrem města. Zlín nejvíc trápí smog přicházející z Ostravska, který se zavedením zón nesníží," konstatuje tiskový mluvčí Lukáš Fabián

V případě, že by některé z měst nízkoemisní zóny zavedlo, není zatím jasné, jak by se vozidla při vjezdu do této oblasti vůbec kontrolovala. "Pokud dojde k zavedení nízkoemisní zóny, budeme se kontrolami samozřejmě zabývat, nyní řešíme věci aktuální," uvedla za policii pro Aktuálně.cz inspektorka Hana Rubášová.

Emisní zóny v praxi

Podle německé praxe i dřívějších českých plánů by mohly do nízkoemisních zón vjíždět pouze auta se speciální plaketou. Z ní by bylo jasné, jaké emisní limity jejich vůz splňuje. V případě aut se zážehovým (tedy benzinovým) motorem mohou být jejich majitelé víceméně v klidu. Nálepku dokladující, že plní emisní limity, dostanou všechny vozy splňující alespoň normu Euro 1. Navíc všechny vozy bez výjimky dostanou nálepku zelenou, tedy té nejvyšší kategorie.

Mezi vozy plnícími normu Euro 1 jsou prakticky všechny, které byly vyrobeny po 1. lednu roku 1993. Vozy s benzinovým motorem vyrobené před rokem 1993 ovšem na žádnou nálepku mít nárok nebudou.

Jiné je to s dieselovými automobily. Tam na nálepku nedosáhne osobní vůz uvedený do provozu před prvním lednem roku 1997, nárok na červenou známku v kategorii 2 budou mít auta přihlášená v období 1997 až do konce roku 2000. Jsou to tedy automobily splňující emisní normu Euro II. Žlutou plaketu (emisní kategorie 3) budou moci dostat jen auta splňující normu Euro 3, což se týká období od 1. ledna 2001 do konce prosince roku 2005.

Plaketu nejvyšší 4. kategorie, která bude v zelené barvě, získá automobil se vznětovým motorem uvedený do provozu po prvním lednu roku 2006 a má emise odpovídající nejméně normě Euro 4.

Zavedení zón je aktuálním tématem především v sousedním Německu. Minulý rok zavedli zóny například v Hamburku. Časem se zavedení nízkoemisní zóny očekává také v Mnichově, Berlíně, Düsseldorfu a Stuttgartu.

 

Právě se děje

před 4 minutami

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály

V Sýrii je ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovali. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

Další zprávy