Většina nizozemských leteckých společností se zatím nevyjádřila. Ředitel aerolinek Corendon Steven van der Heijden si však postěžoval, že daň je oproti cenám v ostatních evropských zemích neadekvátně vysoká. Například v sousední Belgii dosahuje čtyř eur a v Německu 13 (320 korun).
Cestujícím z Nizozemska by ale záměr haagské vlády mohl od ledna zvýšit poplatek zahrnovaný do ceny letenky z 7,95 až na 28,58 euro (asi 700 korun), informoval nizozemský deník De Telegraaf. Zdražení považují mnohé opoziční strany za pokračování "likvidační politiky" vlády.
Nizozemská Strana práce například kabinetu vyčítá, že lidé s nízkými příjmy a větší rodiny, které doteď na dovolenou skoro nejezdily, si ji už vůbec nebudou moci dovolit. "Těžce pracující čtyřčlenná rodina již nebude moci cestovat do Španělska, zatímco obchodní a ostatní cestující, kteří létají často, to budou moci i nadále dělat jako obvykle. Skutečně klimatická nespravedlnost," podotkl na sociální síti Twitter předseda strany Giovanni Visser.
Vláda si ale za svým postupem stojí. "V době, kdy je vše mnohem dražší, je osm procent lidí zodpovědných za 40 procent letů. Proto je mnohem spravedlivější a efektivnější zavést daň z častého létání. Zdanit časté cestující, ne rekreanty," nechala se na sociálních sítích slyšet Lilian Marijnissenová (Socialistická strana).
"Za natankování Fiatu Panda zaplatíte vyšší spotřební daň než Transavia (nizozemská letecká společnost) za natankování Boeingu 737. Je dobře, že se letecká daň zvyšuje, aby létání mělo spravedlivější a reálnější cenu," dodal rovněž na Twitteru Jan Paternotte (Demokraté 66).
Daň by měli platit cestující, kteří na některém letišti v Nizozemsku svůj let zahajují a nikoli tam přestupují.
Záměr kabinet avizoval poté, co v létě kvůli hluku omezil počet letů na amsterdamském letišti Schiphol. Ten klesl z půl milionu na 440 tisíc letů za rok. Pro třetí nejrušnější letiště na světě, které je sužováno nedostatkem personálu a častými zpožděními, je to další nepříjemnost v už tak nepodařeném roce.
