Praha - Praha v současnosti nabízí místa na P+R parkovištích zhruba procentu vozidel, která do metropole denně přijíždějí. Mělo by jít nejméně o deset procent, což znamená nárůst o desítky tisíc míst. Vyplývá to ze studie, kterou ve spolupráci s firmou Uber zpracovali odborníci dopravní fakulty ČVUT. Problémy podle expertů způsobují i parkovací zóny.
Podle studie v pracovní den do Prahy průměrně vjede zhruba 318 500 osobních vozů, z toho 75 000 dojíždí pravidelně. Číslo vychází z dat Technické správy komunikací (TSK) a informací o obyvatelstvu Českého statistického úřadu, zpracovaných s využitím expertních koeficientů. Celkové číslo zahrnují i auta, která Prahou pouze projíždějí, těch je však podle odhadů odborníků relativně málo.
Systém pražských P+R záchytných parkovišť v Praze momentálně nabízí asi 3500 míst. To odpovídá zhruba procentu celkového počtu přijíždějících aut, což je podle expertů velmi málo. Podle spoluautorky studie Petry Skolilové z ČVUT se odborníci mezinárodně shodují na minimu deseti procent, ideální počet potom dosahuje až 50 procent přijíždějících vozů.
Další problémy podle studie způsobují parkovací zóny. Z dostupných čísel například vyplývá, že ke konci loňského roku město v Praze 3 vydalo 16.428 parkovacích oprávnění. Míst k parkování je však na území městské části pouze 14.879 a stání pro rezidenty pouze 9883.
Ve výsledku tak i po zaplacení poplatku nemají rezidenti jistotu, že zaparkují, což se podle studie týká všech městských částí v širším centru, které jsou do systému v tuto chvíli zařazeny. Po rozšíření zón se navíc situace zhoršuje i tam, kde zatím neplatí, například v Praze 10, kam se přesouvají auta z Prahy 2 a 3.
Kromě dobudování infrastruktury odborníci ČVUT ve studii doporučují zjednodušit stávající systém zón placeného stání a informovanost lidí o jeho fungování. Velká část řidičů například podle expertů vůbec neví, že mohou na omezenou dobu parkovat na modrých zónách.
Město by podle závěrů studie také mělo nabídnout alternativu pro občany žijící a pracující v rozdílných městských částech. Dalšími možnostmi ke zlepšení je pak podle Skolilové například sdílení nevyužitých parkovacích kapacit u nemocnic nebo úřadů.
Zóny byly v metropoli nejprve zavedeny v části Prahy 1 v roce 1996, kde se snaha o regulaci dopravy objevila už v roce 1982. Systém zón provozovaný magistrátem, nyní funguje v Praze 1, 2, 3, 5, 6, 7 a 8, v létě se připojí Praha 4. Samostatně pak si parkovací zóny provozují radnice 13, 16 a 22.
Pro dojíždějící vozy má zároveň sloužit systém P+R parkovišť. Magistrát poslední velkou plochu u stanice metra zprovoznil v roce 2008 v Letňanech v souvislosti s prodloužením linky C. Praha vytipovaných několik desítek míst, kde by mohly vniknout nové plochy. Připravuje se stavba parkovacích domů na Černém Mostě, na Opatově či na Zličíně.
