Praha - Státní podnik Česká pošta loni převedl na partnery dalších 145 poboček, v projektu nazvaném Pošta Partner jich tak funguje už 384. Celkem to je asi deset procent všech provozoven. Nyní přibývají každý týden tři. Do osmi let se takto podnik chce zbavit celkem 2500 ze zhruba 3200 často ztrátových poboček.
Průzkum agentury Ipsos ukázal, že do projektu by se rád zapojil každý desátý živnostník. Obchodníci, kteří už s ním mají zkušenosti, však upozorňují, že sjednotit chod prodejny s obsluhou poštovní přepážky není snadné. A pro obce, které samy provozují více než polovinu takto převedených poboček, je pošta prodělečná a musí ji dotovat.
Aby zvýšila atraktivitu projektu, který měl být podle původních plánů už mnohem dál, zvýšila Česká pošta loni v srpnu paušální poplatky poskytované provozovatelům poboček. Například přepážka v Řisutech u Slaného ve Středočeském kraji je ale stále ztrátová. "Nejdražší položkou je mzda paní, která pobočku obsluhuje. Na provoz pošty nyní doplácíme téměř 1600 korun měsíčně," popisuje Jitka Ryšavá, starostka obce s 350 obyvateli.
Partnerské pobočky nabízejí příjem a výdej listovních a balíkových zásilek, příjem a výplatu poštovních poukázek, vybrané bankovní služby, výplatu důchodů, SIPO, prodej poštovních cenin a zboží, prodej kolkových známek a další služby, jako jsou například on-line dobíjení předplacených SIM karet, prodej losů okamžitých loterií nebo dálničních kuponů.
O 46 procent těchto poboček se starají soukromí podnikatelé. Největší zájem mají provozovatelé obchodů.
Jsem rád, že jsme překonali počáteční nedůvěru lidí k projektu. Zaznamenáváme zvyšující se zájem o tuto službu ze strany provozovatelů i obyvatel," říká Jan Foubík, ředitel České pošty pro obchod a marketing. Dodává, že vybavení pobočky poskytuje pošta.
Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu, tedy menších tuzemských prodejen v čele s řetězcem COOP, upozorňuje, že sjednotit chod prodejny s poskytováním poštovních služeb může být náročné. Problematický je například rozdíl mezi výší mzdy zaměstnanců obchodu a pošty.
"Pokud se majitel rozhodne prodejnu uzavřít, vzniká zásadní otázka, co se službami pošty," upozorňuje Juračka. Podle Foubíka dosud takto od roku 2009, kdy projekt začal, zaniklo zhruba pět poboček.
Výhody v propojení malých obchodníků s poštou vidí Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. "Pro koloniál je to jedna z šancí, jak se uživit. Jen nás mrzí, že se do projektu Pošta Partner častěji nezapojují například hostinští," říká Havlíček.
Podnikatelé, kteří by rádi pobočky provozovali, často požadují garantovaný příjem. Třetina by si představovala, že si díky nabízení poštovních služeb přivydělá deset tisíc korun měsíčně. Minimálně dvojnásobek pak požaduje 13 procent podnikatelů.
Podle Foubíka mohou podnikatelé počítat s částkou mezi 10 a 16 tisíci, na některých pobočkách ale může jít i o částky mnohem vyšší. "Těch deset tisíc je minimum za připravenost a schopnost zákazníka obsloužit, vytíženější pobočky mohou vydělat více," popisuje ředitel České pošty pro obchod a marketing.
Obce už dříve namítaly, že pobočky Pošty Partner často nevydělají ani na svůj provoz, a musejí je proto dotovat. Podmínkou totiž je, že pobočka musí být otevřená smluvený počet hodin. Některé obce musely zaměstnat kvůli obsluze přepážky člověka navíc. Svaz měst a obcí proto jedná s Českou poštou o úpravě otevírací doby tak, aby se obecní úřady vyhnuly najímání nových zaměstnanců.
Projekt Pošta Partner vede podle výroční zprávy České pošty za loňský rok ke snižování počtu zaměstnanců společnosti. Za druhé pololetí klesl jejich počet o 345 na 20 801 lidí ke konci roku. Státní pošta loni skončila v zisku 179 milionů.
