Praha - Nebezpečným zadlužením byla v loňském roce nejvíce ohrožena desítka menších obcí. Konkrétně - v abecedním pořadí - Hřensko, Kožušice, Loukovec, Malovice, Orlické Záhoří, Petrovice, Probulov, Soutice, Terezín a Zálezlice.
Nejenže - stejně jako dalších 469 obcí v Česku - dostaly nejnižší možné hodnocení svého ekonomického stavu, ale zároveň se vyznačovaly nejhorší hodnotou finančních ukazatelů.
Vyplývá to z analýzy hospodaření obcí v roce 2014, kterou zpracovala společnost CRIF - Czech Credit Bureau a zařadila do ní všech 6249 obcí a měst v Česku s výjimkou Prahy. Údaje za hlavní město by podle CRIF totiž mohly zkreslit celé výsledky.
Takzvaný iRating, který vypovídá o schopnosti splácet dluhy, zahrnuje celkem 20 finančních a sedm nefinančních ukazatelů. Mezi finanční patří například zadluženost, rozpočtový schodek či likvidita. Právě to, zda je dluh udržitelný, je důležitým ukazatelem hospodaření obcí - více než samotná informace o velikosti dluhu.
"Hospodaření těchto obcí je takové, že bychom se mohli obávat, zda zvládnou poskytnout všechny služby obyvatelstvu," říká člen představenstva CRIF - Czech Credit Bureau Pavel Finger o obcích s nejnižším možným iRatingem.
Deset obcí s nejhorším ratingem:
| Obec | Kraj | Počet obyvatel |
| Hřensko | Ústecký | 200 - 499 |
| Kožušice | Jihomoravský | 1 - 199 |
| Loukovec | Středočeský | 200 - 499 |
| Malovice | Jihočeský | 500 - 999 |
| Orlické Záhoří | Královéhradecký | 1 - 199 |
| Petrovice | Jihomoravský | 500 - 999 |
| Probulov | Jihočeský | 1 - 199 |
| Soutice | Středočeský | 200 - 499 |
| Terezín | Jihomoravský | 200 - 499 |
| Zálezlice | Středočeský | 200 - 499 |
Na dluh mají vliv velká města
Největší dluh na obyvatele mají obce v Libereckém kraji - v průměru 9 888 korun. Následuje Jihomoravský kraj s průměrným dluhem 7810 korun. Na krajský dluh má vliv hlavně zadlužení ve velkých městech, říká analytička CRIF - Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.
Například Liberec má dvoumiliardový závazek z roku 2010, kdy vydal tamní magistrát dluhopisy, aby mohl zaplatit starší dluhy. Ty vznikly na přelomu tisíciletí hlavně kvůli opravě tramvajové linky do Horního Hanychova, výstavbě Tipsport Areny a rekonstrukci budovy Nového magistrátu. Liberecký dluh je splatný v roce 2025. "Město má v amortizačním fondu našetřeno již přes 300 milionů korun. Měl by sem být naspořen celý dluh - a až to bude, splatí se celý najednou," uvádí mluvčí města Zuzana Minstrová.
Nejlépe jsou na tom naopak obce na Vysočině, kde průměrný dluh na obyvatele činí 3714 korun.
Průměrný dluh na obyvatele obcí podle krajů:
| Kraj | Dluh | |
| 1. | Liberecký | 9 888 Kč |
| 2. | Jihomoravský | 7 810 Kč |
| 3. | Plzeňský | 7 618 Kč |
| 4. | Olomoucký | 7 103 Kč |
| 5. | Moravskoslezský | 6 629 Kč |
| 6. | Královéhradecký | 5 654 Kč |
| 7. | Jihočeský | 5 114 Kč |
| 8. | Pardubický | 5 050 Kč |
| 9. | Středočeský | 5 041 Kč |
| 10. | Zlínský | 4 308 Kč |
| 11. | Karlovarský | 4 256 Kč |
| 12. | Ústecký | 3 881 Kč |
| 13. | Vysočina | 3 714 Kč |
Průměrný obecní dluh na obyvatele se loni zvýšil v pěti krajích. Nejvíce v Karlovarském kraji, kde stoupl o 19 procent, a v Olomouckém kraji.
Za změnami stojí podle autorů opět vývoj zadluženosti ve větších městech. V Karlovarském kraji například vzrostly dluhy Sokolova a Aše celkem o 105 milionů korun, v Olomouckém kraji rostla hlavně zadluženost krajského města (o 151 milionů korun).
Průměrný dluh na obyvatele naopak nejvíce klesl v Moravskoslezském kraji - o 26 procent. Vděčí za to hlavně Ostravě, která splatila dluh ve výši 2,8 miliardy korun.
Jak se změnil průměrný dluh na obyvatele v obcích:
| Kraj | Změna |
| 1. Karlovarský | 19 % |
| 2. Olomoucký | 4 % |
| 3. - 4. Ústecký | 2 % |
| 3. - 4. Středočeský | 2 % |
| 5. Liberec | 1 % |
| 6. Vysočina | 0 % |
| 7. Královéhradecký | 0 % |
| 8. Jihočeský | - 1 % |
| 9. Jihomoravský | - 2 % |
| 10. Plzeňský | - 3 % |
| 11. Zlínský | - 5 % |
| 12. Pardubický | - 7 % |
| 13. Moravskoslezský | - 26 % |
Přímo obce podle jejich dluhů seřadit nelze, protože by tento žebříček neměl dostatečnou vypovídací hodnotu. "Některé obce, které podnikají, mají vyšší dluh, protože se jim vyplatí půjčovat si, například díky nízkým úrokovým sazbám," vysvětluje Kameníčková.
Zadlužená je polovina obcí
Celková hodnota dluhu v obcích v ČR klesla o 2,9 miliardy korun na 54,9 miliardy korun. Nejrychleji snižovaly dluh velmi malé obce, které mají do dvou set obyvatel, kde loni klesl o 19 procent. Následují obce s 200 až 499 obyvateli, zde se dluh snížil o devět procent.
Stejně jako v roce 2013 mělo dluh 51 procent všech obcí v ČR. Ve skupině velkých obcí, které mají tisíc až 4999 obyvatel, jich bylo zadlužených 93 procent, mezi velmi malými mělo dluh naopak jen 26 procent obcí.
Přebytek se snížil
Průměrná česká obec má přebytek 760 korun na obyvatele. Meziročně došlo ke zhoršení, v roce 2013 totiž přebytek na každého obyvatele činil o 649 korun více.
K poklesu přebytku došlo proto, že výdaje obcí loni rostly rychleji než jejich příjmy. Zatímco příjmy byly meziročně vyšší o pět procent, výdaje zaznamenaly devítiprocentní nárůst.
Podle Kameníčkové ale není nutné, aby obce vykazovaly vysoký přebytek. "Je to zbytečné, protože pak většinou skončí na bankovním účtu, ze kterého nic nemá,” říká s tím, že nejlepším řešením je tedy vyrovnaný rozpočet.
Nejvíce peněz loni obce získaly díky daním, tyto příjmy podle autorů narůstají už od roku 2013. Dotace se na celkových příjmech obcí podílely 22 procenty a meziročně se jejich podíl zvýšil o 11 procent. U malých či středně velkých obcí přitom vzrostl o více než 40 procent.
