Proti únoru byli skeptičtější spotřebitelé i podnikatelé. Mezi podnikateli se důvěra snížila ve všech odvětvích kromě stavebnictví, kde stagnovala. V průmyslu dokonce klesla nejvýrazněji od únoru 2009, a to přesto, že relativně velká část respondentů podle statistiků dotazník vyplnila začátkem měsíce, kdy se situace v souvislosti s šířením koronaviru nemusela jevit natolik kritická.
"Březnový průzkum podnikatelské a spotřebitelské důvěry je prvním lakmusovým papírkem pro sledování dopadů koronaviru na českou ekonomiku. Zásadní pro další vývoj bude, kdy se podaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu, pandemie bude ale mít obecně viditelně negativní dopad na aktivitu v české ekonomice přinejmenším po celé letošní jaro," sdělil Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
Důvěra podnikatelů v průmyslu klesla o 4,2 bodu na 88,6 bodu, což byla nejnižší hodnota od června 2013. Meziměsíčně se snížil stav zásob hotových výrobků a podnikatelé očekávají pro období příštích tří měsíců výrazné snížení tempa růstu výrobní činnosti. Horší je i očekávání vývoje ekonomické situace firem v průmyslu.
Ve stavebnictví se důvěra podnikatelů meziměsíčně nezměnila, v odvětví obchodu klesla o 2,3 bodu na hodnotu 99,8 a ve službách o 2,5 bodu na 94,2 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2014. Výrazně nižší je podle statistiků očekávání poptávky pro příští tři měsíce a očekávání vývoje celkové ekonomické situace podniků v odvětvích služeb.
I spotřebitelé byli pesimističtí. Ekonomickou situaci a její výhled hodnotili v březnu nejhůře za uplynulých šest let. "Mezi spotřebiteli rezonovaly ze všeho nejvíce obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a také jejich vlastní finanční situace," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Sběr dat za podnikatelskou část konjunkturálních průzkumů se uskutečnil od 1. do 17. března, za spotřebitelskou část od 1. do 16. března. "Vnímání aktuálního stavu a očekávání ze strany podnikatelů a spotřebitelů jsou proto v dynamicky se vyvíjející situaci v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru v publikovaných datech zachyceny pouze částečně," uvedli statistici.
"Pohled na březnový konjunkturální průzkum vypadá na první pohled poměrně optimisticky - sice pokles, ale ne až tak extrémní. To bohužel z velké části připadá na vrub tomu, že data pro průzkum byla sbírána v období 1. až 17. března. Silně represivní opatření vlády a omezení či úplné zastavení produkce ve velkých průmyslových podnicích se začalo zavádět až od 12. března," připomněl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Březnový konjunkturální průzkum tak podle Nováka rozhodně v plné míře nevystihuje zhoršení sentimentu mezi podnikateli ani mezi spotřebiteli, opravdu dramatický pokles důvěry podle Nováka přinese až dubnový průzkum.
Také hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler upozornil, že sběr dat probíhal v první polovině března a čísla tak zcela neodráží další nepříznivý vývoj posledních dnů. "Hloubka recese bude určena podle toho, jak dlouho budou restriktivní opatření trvat a jaká opatření přijmou vlády. Prozatím tak lze stále říci o budoucím vývoji tuzemské ekonomiky velmi málo, až na to, že propad do recese v letošním roce je patrně nevyhnutelný," řekl k výhledům do budoucnosti Seidler.
Dřívější zveřejnění dat bylo podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka možné jen díky odpovědnému přístupu respondentů z řad podnikatelů, kteří i přes počínající dopady mimořádných opatření dodali potřebné podklady včas a v dobré kvalitě.
