Lukáš Kovanda, ekonom Cyrrusu

Lukáš Kovanda | Foto: DVTV

Jak hodnotíte zavedení elektronické evidence tržeb - vyplatila se?

I kvůli krátké časové řadě je obtížné rozklíčovat samotný příspěvek EET ke zvýšení daňového inkasa. Obtížně lze hlavně odlišit, jak moc přispěla nynější obecná ekonomická prosperita, zvýšená ekonomická aktivita a znatelně rostoucí spotřeba na jedné straně a EET - či další opatření na podporu daňového výběru typu kontrolního hlášení - na straně druhé. Je zjevné, že určitý příznivý efekt evidence tržeb, ale zejména kontrolního hlášení se dostavil, jelikož inkaso DPH, které zmíněná opatření podporují nejvýrazněji, letos roste citelně rychleji než ekonomika ve svém souhrnu či celková spotřeba.

Při posuzování celkového dopadu je však třeba hodnotit také ekonomické a zejména sociální náklady spjaté s rušením například vesnických pohostinských zařízení nebo trafik v odlehlejších místech, k nimž v důsledku EET došlo.

Nelze zároveň předpokládat, že by byl dopad EET tak výrazný, že by citelně zrychlilo tempo poklesu podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu. Tento podíl soustavně, rok co rok, po roce 2000 klesá, například z důvodu růstu podílu bezhotovostních transakcí v české ekonomice.

Jak se díváte na zavedení účtenkové loterie? Je to opatření, které dává ekonomický smysl?

Podle dat z prvního měsíce jejího provozu zatím nelze předpokládat, že by se loterie jakkoliv významněji promítla do zlepšení fungování EET a zejména do samotného navýšení daňového inkasa. Důvodem je to, že loterie se zatím účastní pouze zlomek možných hráčů. A je třeba počítat s tím, že zájem o účast v loterii - i počet přihlášených účtenek - v následujících měsících klesne.

K prvnímu slosování v polovině listopadu se do loterie přihlásilo 478 tisíc lidí, tedy jen něco přes pět procent "oprávněné" populace starší 18 let. Ačkoliv ten zlomek Čechů, kteří se do ní pustili, do toho šel s vervou. Průměrný počet registrovaných účtenek na přihlášenou osobu totiž v říjnu představoval více než 23 kousků.