Praha - Při ztrátě kreditní karty jde o čas. Své by o tom mohl vyprávět čtenář Aktuálně.cz Štěpán Bechynský, klient mBanky. Jemu i jeho ženě ve Spojených státech při platbě na jednom terminálu zřejmě podvodníci zkopírovali údaje z debetních karet při platbě za lístky do metra.

Během cesty zpět do Evropy z letiště v Chicagu manželé zjistili, že zatímco seděli na palubě letadla, někdo kartou paní Bechynské osmkrát zaplatil v centru New Yorku. Banka odhalila podezřelou aktivitu, kartu zablokovala a majitelku kontaktovala.

Banky mají systém, jak postupovat při ztrátě, krádeži či při nelegálním okopírování karty, většinou jasně daný. Ze všeho nejdříve je nutné svou banku ihned kontaktovat, aby kartu zablokovala. Banky však disponují i vlastním varovným systémem, který zneužití dokáže odhalit. Například při platbách na různých místech během jedné krátké chvíle.

"Platí, že identifikujeme-li v rámci monitoringu platebních transakcí nestandardní průběh plateb, ověřujeme okamžitě přímo u klienta, zda platbu opravdu prováděl on," popisuje systém Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.

Poněkud zastaralé placení pomocí čtečky magnetického pásku přímo na kartě není doménou pouze Ameriky. V Česku už zákazníci obvykle platí pomocí bezkontaktního čipu, případně v kombinaci s PINem. Okopírování karty je tak pro podvodníky výrazně složitější.

"V každém případě je potřeba kartu nespouštět z očí, a to v dalekém zahraničí ani ve večerce za rohem. Pokud obchodník akceptuje bezkontaktní platby, je vždycky lepší mít kartu u sebe a zaplatit pouhým přiložením k terminálu, je to rychlejší a bezpečnější," radí mluvčí mBank Pavel Vlček.

Kartu pouze přiložit dovolují i novější typy bankomatů. Ani zde tak nehrozí, že by někdo pomocí speciálního nástavce na bankomat okopíroval údaje z karty.

To potvrzuje i Lenka Míčková, mluvčí Monety. "V současné době využíváme přístroje, které jsou doplněny o bezpečnostní prvky, které i přes instalaci zabraňují čtení dat z platební karty. Přibývá bankomatů s možností bezkontaktního načtení karty, které dobře předchází právě zejména skimmingovým útokům." Celkově provozuje Moneta v Česku 650 bankomatů, více než polovina je bezkontaktní.

Reakce banky na reklamaci může být rozdílná

Po návratu domů vyrazila paní Bechynská na policii nahlásit zneužití své platební karty. O sedm dní později ovšem volala mBank i jejímu muži. Nyní kdosi zkoušel opakovaně zaplatit ve stejném obchodu v New Yorku pro změnu jeho kartou, vydanou ke stejnému účtu. Po třetím pokusu banka kartu zablokovala a kontaktovala majitele. Každá platba byla zhruba ve výši 500 dolarů.

Na služebnu tak poté zamířil i pan Bechynský. Nechal se připsat k trestnímu oznámení své ženy jako další oběť. Následující den pak v bance podvodné platby reklamovali a peníze dostali druhý den zpátky na účet.

V případě manželů Bechynských sice banka reagovala ukázkově, ovšem za jiných okolností reklamace takto snadno proběhnout rozhodně nemusí. Banka vám například může odmítnout peníze vrátit, pokud jste neopatrně zacházeli s heslem PIN.

"Každá reklamace je posuzována individuálně, nicméně, pokud klient poskytne svůj PIN jiné osobě, jedná se o porušení obchodních podmínek - karta je jakožto personalizovaný platební prostředek nepřenosná. V případě předání PIN a karty se jedná o projevený volní a souhlasný projev držitele karty s provedení platby," vysvětluje Patrik Madle, mluvčí ČSOB.

Madle popisuje další způsoby, jak své peníze na kartě chránit. Podle něj je nutné mít kartu stále na očích a mít i přehled o pohybech peněz na svém účtě.

"Obchodníka nikdy nenechte se s kartou otočit k vám zády nebo s ní sahat pod pult. Tam může mít ukryté skimmovací zařízení, kterým si načte údaje karty. Karty jsou přece elektronické peníze, a lidé si těžko dokážou představit, že by nechali cizího člověka nechat odejít se svojí peněženkou," doplňuje Vlček.

Dostat peníze zpět ovšem není pravidlo ani při okamžité reklamaci. On-line deník Aktuálně.cz informoval v minulosti o případu, kdy mBank odmítla vrátit ženě 5314 korun, které někdo podvodně strhl z jejího účtu. I když se majitelka karty bezprostředně obrátila na banku, ta odmítala komunikovat a zasáhnout musel až Finanční arbitr, který nařídil bance peníze včetně úroků z prodlení vrátit.

Pozor na spoluúčast

Poněkud jiná pravidla než při podvodném okopírování údajů z karty ovšem platí při krádeži karty a následných neautorizovaných nákupech. Po nahlášení krádeže jdou sice již stržené peníze na vrub banky, před tím, než okradený ztrátu nahlásí, ovšem platí zlodějovu útratu ze svého. A to až do výše 50 eur (zhruba 1280 korun), což je hranice takzvané spoluúčasti. Před nedávnou změnou zákona byla spoluúčast 150 eur (přes 3800 korun).

Případy, kdy se klienti snaží placení spoluúčasti vyhnout a stěžují si na kroky své banky, se opakovaně zabýval Finanční arbitr. Například v roce 2017 kdosi ukradl poškozenému kartu a udělal s ní několik nákupů, vždy za méně než 500 korun, kdy terminál nevyžaduje zadání PIN. Než si okradený všiml, že mu karta chybí a nahlásil bance její ztrátu, činila celková škoda 2057 korun.

Finanční arbitr tehdy rozhodl, že FioBanka nemusí muži peníze vracet, protože v rámci spoluúčasti (tehdy ještě ve výši do 150 eur) musí částku uhradit sám.

Máte vlastní zkušenost s reklamací krádeže či zneužití platební karty? Napište nám na [email protected].