Mimořádná zpráva

ČNB hasí u hypoték požár, který sama založila, říká ekonomka Horská

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
13. 6. 2017 20:00
Centrální banka postupuje správně, když se snaží s předstihem řešit možné budoucí problémy na hypotečním trhu. Zároveň se ale potýká s problémy, které si sama způsobila svojí uvolněnou měnovou politikou v předchozích letech. V rozhovoru to říká hlavní ekonomka Raifeissenbank Helena Horská. Reaguje tak na další zpřísnění pro banky, které v úterý oznámila Česká národní banka. Ta se obává, že se trh s nemovitostmi může přehřát, na což by doplatily banky i jejich klienti.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank | Foto: Raiffeisenbank

Na Twitteru píšete: "Pravá ,ruka' měnové politiky ČNB roztočila spirálu cen nemovitostí a úvěrů na jejich pořízení, kterou teď druhou rukou brzdí." Můžete vysvětlit, co tím myslíte?

Centrální banka se na jedné straně snažila během posledních let přes rekordně nízké úrokové sazby a i pomocí intervencí rozhýbat tuzemskou ekonomiku, což se jí povedlo. Na druhé straně teď ale musí "hasit požár", který z tohoto oživení plyne. Kromě toho, že rekordně levné hypotéky zvedly zájem o pořízení vlastního bydlení, vedly zároveň spoustu lidí i k tomu, že si nemovitosti pořizovali na investice. Čemuž napomáhá i to, že klesaly úrokové sazby či výnosy i na straně investic. V Česku tak rychle rostou ceny nemovitostí a ČNB se obává bubliny na realitním trhu. Centrální banka jako instituce usiluje na jedné straně o dvouprocentní inflace a na druhé straně o finanční stabilitu. Bohužel tyto dva cíle šly poslední roky proti sobě.

Kam tedy teď míříte? Nemá ČNB hypotéky omezovat?

Jde o to, že ČNB vynaložila velké úsilí, aby rozjela ekonomiku, rozjela poptávku lidí po nemovitostech a tím, jak v Česku ale i jinde v Evropě klesly úrokové sazby, ale i výnosy z vkladů, tak lidé vlastně neměli jinou alternativní investici. ČNB tak nyní řeší "vedlejší/nechtěný efekt" uvolněné měnové politiky, kterou v minulých letech začala praktikovat. Nepopírám, že politika ČNB přispěla k růstu české ekonomiky, na druhou stranu se ptám, jestli měla to oživení nechat zajít takto daleko a neměla proti růstu cen bytů zasáhnout dříve. Jinak samozřejmě platí, že pokud vidí na trhu možné riziko, tak proti němu zasahuje. Nemůže přece jen sedět a modlit se, že případná krize bankovní sektor nesloží.

ČNB tedy podle vás postupuje logicky, když se snaží zbrzdit vývoj na realitním trhu, měla ale za tu brzdu zatáhnout již dříve?

Podle mého názoru ano. Měla dopředu zvažovat, zdali nízké úroky a oslabená koruna nepovedenou k rychlému růstu cen nemovitostí.

Jak konkrétně růst cen nemovitostí souvisí s intervencemi?

Je to jeden z vedlejších projevů. Intervence pomohly rozjet ekonomiku, daly exportním firmám více zakázek, ty zaměstnaly více lidí a mohly vyplatit vyšší mzdy. Ty zase podpořily zájem domácností o hypotéky a tím se zvyšuje tlak na růst cen nemovitostí. S tím musela ČNB dopředu počítat. Podobné problémy jsou k vidění třeba ve Švédsku nebo ve velkých německých městech.

ČNB říká, že někde za horizontem vidí možné riziko na trhu s nemovitostmi, jejichž ceny podle ní v Česku rostou nejrychleji ze zemí EU. Vy to vidíte stejně, může mít Česko do budoucna problém s realitní bublinou?

Myslím, že je na tom velký díl pravdy. Nesouvisí to totiž jen s poptávkou, ale jde i o to, že je v Česku omezená nabídka. Nové byty se zde staví velmi pomalu. Česko dlouhodobě patří mezi země, kde povolení výstavby trvá nejdéle: v Evropě jsou na tom hůř už jen na Slovensku, Kypru a v Moldavsku. V mezinárodním žebříčku Světové banky Česku patří až 130. místo. Jsou tu i problémy s územními plány velkých měst a s plány bytové výstavby obecně.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Situace s Ázerbájdžánem se vyostřuje, arménský premiér chce ruské pohraničníky na hranicích

Arménský premiér Nikol Pašinjan navrhl zřídit stanoviště ruských pohraničníků podél arménsko-ázerbájdžánských hranic, kde neustávají incidenty. Uvedla to ve čtvrtek ruská agentura TASS.

"Situace podél arménsko-ázerbájdžánských hranic se nestabilizovala, nehledě na úsilí arménské vlády a mezinárodního společenství. Ázerbájdžán pokračuje v agresivní rétorice a počínání, přičemž ignoruje návrhy mezinárodního společenství na řešení vzniklé situace," řekl Pašinjan na zasedání vlády.

Ve středu se na hranicích odehrála jedna z nejintenzivnějších přestřelek, Baku následně hlásilo dva zraněné vojáky, Jerevan tři zabité a pět raněných vojáků. Týž den obě znepřátelené strany přistoupily na ruský návrh na příměří. Ve čtvrtek se ale obě strany vzájemně obvinily z nového ostřelování. Neklid na hranicích panuje od poloviny května, kdy Jerevan obvinil ázerbájdžánské vojáky ze snahy "korigovat" průběh hranice.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 17 minutami

Volkswagen má rekordní pololetní zisk, chce vyrábět více elektromobilů než Tesla

Německý automobilový koncern Volkswagen vykázal v pololetí rekordní provozní zisk 11,4 miliardy eur (291 miliard korun). Ve stejném období roku 2019, tedy před pandemií, byl provozní zisk deset miliard eur, což byl do té doby rekord. Firma zároveň zvýšila celoroční prognózu. Výhled provozní návratnosti tržeb za celý letošní rok zvedla o 0,5 procentního bodu na šest až 7,5 procenta. Firma, jejíž součástí je i česká automobilka Škoda Auto, to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. 

Největší podíl na výsledku měly prémiové firemní značky a divize finančních služeb, které vykázaly růst ve dvojmístných číslech. "Udržujeme vysoké tempo, a to jak z hlediska provozního, tak strategického," uvedl šéf společnosti Herbert Diess. Dodal, že pokrok zaznamenala také divize elektromobilů. Diess by chtěl, aby Volkswagen v polovině desetiletí předstihl na pozici největšího výrobce elektromobilů na světě americkou společnost Tesla.

Automobilku Volkswagen, podobně jako i další výrobce aut, na jaře zasáhl nedostatek polovodičů. Firma upozornila, že by se to mohlo projevit v nižších dodávkách. Loni Volkswagen dodal 9,3 milionu vozů a uvádí, že letos by jich mělo být o něco více. Dříve společnost předpokládala, že dodávky budou výrazně vyšší.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před tsunami

Americké úřady ve čtvrtek vydaly varování před vlnou tsunami poté, co poloostrov Aljašku postihlo silné zemětřesení - podle americké geologické služby (USGS) dosáhlo síly až 8,2 stupně. Podle agentury AP mohlo samotné zemětřesení způsobit menší až středně těžké škody v oblasti epicentra. Zatím však nejsou hlášeny žádné oběti ani škody, poznamenala agentura Reuters.

Zemětřesení udeřilo zhruba 91 kilometrů jihovýchodně od oblasti Perryville, zhruba 800 kilometrů od největšího města na poloostrově Anchorage.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 19 minutami

Pojišťovny vybraly letos na pojistném 74,8 miliardy korun, o 4,4 procenta více než před rokem

Český pojistný trh v letošním prvním pololetí zrychlil růst. Pojišťovny vybraly na pojistném 74,76 miliardy korun, což je meziročně o 4,4 procenta více. Informovala o tom Česká asociace pojišťoven, která sdružuje pojišťovny s 98procentním podílem na trhu. V roce 2020 trh vzrostl o 3,7 procenta na 141,2 miliardy korun.

"Ve srovnání s 3,8procentním růstem zaznamenaným za stejné období minulého roku se jedná o vystupňování tempa růstu trhu. Tento výsledek ovlivňuje vývoj jak v životním, tak neživotním pojištění," uvedl analytik asociace Jaroslav Urban.

Počet nově uzavíraných smluv životního pojištění meziročně významně narůstá zejména z důvodu nízké srovnávací základny roku 2020, kdy sjednávání smluv bylo výrazně omezeno i v souvislosti s obdobím pandemie covidu-19. Meziročně se počet nově uzavřených smluv životního pojištění zvýšil o 7,8 procenta. Celkem se během prvního pololetí 2021 uzavřelo 226 000 smluv. Z toho připadá téměř 219 000 na běžně placené smlouvy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy