reklama
 
 

ČNB hasí u hypoték požár, který sama založila, říká ekonomka Horská

13. 6. 2017
Centrální banka postupuje správně, když se snaží s předstihem řešit možné budoucí problémy na hypotečním trhu. Zároveň se ale potýká s problémy, které si sama způsobila svojí uvolněnou měnovou politikou v předchozích letech. V rozhovoru to říká hlavní ekonomka Raifeissenbank Helena Horská. Reaguje tak na další zpřísnění pro banky, které v úterý oznámila Česká národní banka. Ta se obává, že se trh s nemovitostmi může přehřát, na což by doplatily banky i jejich klienti.

Na Twitteru píšete: "Pravá ,ruka' měnové politiky ČNB roztočila spirálu cen nemovitostí a úvěrů na jejich pořízení, kterou teď druhou rukou brzdí." Můžete vysvětlit, co tím myslíte?

Centrální banka se na jedné straně snažila během posledních let přes rekordně nízké úrokové sazby a i pomocí intervencí rozhýbat tuzemskou ekonomiku, což se jí povedlo. Na druhé straně teď ale musí "hasit požár", který z tohoto oživení plyne. Kromě toho, že rekordně levné hypotéky zvedly zájem o pořízení vlastního bydlení, vedly zároveň spoustu lidí i k tomu, že si nemovitosti pořizovali na investice. Čemuž napomáhá i to, že klesaly úrokové sazby či výnosy i na straně investic. V Česku tak rychle rostou ceny nemovitostí a ČNB se obává bubliny na realitním trhu. Centrální banka jako instituce usiluje na jedné straně o dvouprocentní inflace a na druhé straně o finanční stabilitu. Bohužel tyto dva cíle šly poslední roky proti sobě.

Kam tedy teď míříte? Nemá ČNB hypotéky omezovat?

Jde o to, že ČNB vynaložila velké úsilí, aby rozjela ekonomiku, rozjela poptávku lidí po nemovitostech a tím, jak v Česku ale i jinde v Evropě klesly úrokové sazby, ale i výnosy z vkladů, tak lidé vlastně neměli jinou alternativní investici. ČNB tak nyní řeší "vedlejší/nechtěný efekt" uvolněné měnové politiky, kterou v minulých letech začala praktikovat. Nepopírám, že politika ČNB přispěla k růstu české ekonomiky, na druhou stranu se ptám, jestli měla to oživení nechat zajít takto daleko a neměla proti růstu cen bytů zasáhnout dříve. Jinak samozřejmě platí, že pokud vidí na trhu možné riziko, tak proti němu zasahuje. Nemůže přece jen sedět a modlit se, že případná krize bankovní sektor nesloží.

ČNB tedy podle vás postupuje logicky, když se snaží zbrzdit vývoj na realitním trhu, měla ale za tu brzdu zatáhnout již dříve?

Podle mého názoru ano. Měla dopředu zvažovat, zdali nízké úroky a oslabená koruna nepovedenou k rychlému růstu cen nemovitostí.

Jak konkrétně růst cen nemovitostí souvisí s intervencemi?

Je to jeden z vedlejších projevů. Intervence pomohly rozjet ekonomiku, daly exportním firmám více zakázek, ty zaměstnaly více lidí a mohly vyplatit vyšší mzdy. Ty zase podpořily zájem domácností o hypotéky a tím se zvyšuje tlak na růst cen nemovitostí. S tím musela ČNB dopředu počítat. Podobné problémy jsou k vidění třeba ve Švédsku nebo ve velkých německých městech.

ČNB říká, že někde za horizontem vidí možné riziko na trhu s nemovitostmi, jejichž ceny podle ní v Česku rostou nejrychleji ze zemí EU. Vy to vidíte stejně, může mít Česko do budoucna problém s realitní bublinou?

Myslím, že je na tom velký díl pravdy. Nesouvisí to totiž jen s poptávkou, ale jde i o to, že je v Česku omezená nabídka. Nové byty se zde staví velmi pomalu. Česko dlouhodobě patří mezi země, kde povolení výstavby trvá nejdéle: v Evropě jsou na tom hůř už jen na Slovensku, Kypru a v Moldavsku. V mezinárodním žebříčku Světové banky Česku patří až 130. místo. Jsou tu i problémy s územními plány velkých měst a s plány bytové výstavby obecně.

autor: Jiří Hovorka | 13. 6. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama