ČNB hasí u hypoték požár, který sama založila, říká ekonomka Horská

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
13. 6. 2017 20:00
Centrální banka postupuje správně, když se snaží s předstihem řešit možné budoucí problémy na hypotečním trhu. Zároveň se ale potýká s problémy, které si sama způsobila svojí uvolněnou měnovou politikou v předchozích letech. V rozhovoru to říká hlavní ekonomka Raifeissenbank Helena Horská. Reaguje tak na další zpřísnění pro banky, které v úterý oznámila Česká národní banka. Ta se obává, že se trh s nemovitostmi může přehřát, na což by doplatily banky i jejich klienti.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank | Foto: Raiffeisenbank

Na Twitteru píšete: "Pravá ,ruka' měnové politiky ČNB roztočila spirálu cen nemovitostí a úvěrů na jejich pořízení, kterou teď druhou rukou brzdí." Můžete vysvětlit, co tím myslíte?

Centrální banka se na jedné straně snažila během posledních let přes rekordně nízké úrokové sazby a i pomocí intervencí rozhýbat tuzemskou ekonomiku, což se jí povedlo. Na druhé straně teď ale musí "hasit požár", který z tohoto oživení plyne. Kromě toho, že rekordně levné hypotéky zvedly zájem o pořízení vlastního bydlení, vedly zároveň spoustu lidí i k tomu, že si nemovitosti pořizovali na investice. Čemuž napomáhá i to, že klesaly úrokové sazby či výnosy i na straně investic. V Česku tak rychle rostou ceny nemovitostí a ČNB se obává bubliny na realitním trhu. Centrální banka jako instituce usiluje na jedné straně o dvouprocentní inflace a na druhé straně o finanční stabilitu. Bohužel tyto dva cíle šly poslední roky proti sobě.

Kam tedy teď míříte? Nemá ČNB hypotéky omezovat?

Jde o to, že ČNB vynaložila velké úsilí, aby rozjela ekonomiku, rozjela poptávku lidí po nemovitostech a tím, jak v Česku ale i jinde v Evropě klesly úrokové sazby, ale i výnosy z vkladů, tak lidé vlastně neměli jinou alternativní investici. ČNB tak nyní řeší "vedlejší/nechtěný efekt" uvolněné měnové politiky, kterou v minulých letech začala praktikovat. Nepopírám, že politika ČNB přispěla k růstu české ekonomiky, na druhou stranu se ptám, jestli měla to oživení nechat zajít takto daleko a neměla proti růstu cen bytů zasáhnout dříve. Jinak samozřejmě platí, že pokud vidí na trhu možné riziko, tak proti němu zasahuje. Nemůže přece jen sedět a modlit se, že případná krize bankovní sektor nesloží.

ČNB tedy podle vás postupuje logicky, když se snaží zbrzdit vývoj na realitním trhu, měla ale za tu brzdu zatáhnout již dříve?

Podle mého názoru ano. Měla dopředu zvažovat, zdali nízké úroky a oslabená koruna nepovedenou k rychlému růstu cen nemovitostí.

Jak konkrétně růst cen nemovitostí souvisí s intervencemi?

Je to jeden z vedlejších projevů. Intervence pomohly rozjet ekonomiku, daly exportním firmám více zakázek, ty zaměstnaly více lidí a mohly vyplatit vyšší mzdy. Ty zase podpořily zájem domácností o hypotéky a tím se zvyšuje tlak na růst cen nemovitostí. S tím musela ČNB dopředu počítat. Podobné problémy jsou k vidění třeba ve Švédsku nebo ve velkých německých městech.

ČNB říká, že někde za horizontem vidí možné riziko na trhu s nemovitostmi, jejichž ceny podle ní v Česku rostou nejrychleji ze zemí EU. Vy to vidíte stejně, může mít Česko do budoucna problém s realitní bublinou?

Myslím, že je na tom velký díl pravdy. Nesouvisí to totiž jen s poptávkou, ale jde i o to, že je v Česku omezená nabídka. Nové byty se zde staví velmi pomalu. Česko dlouhodobě patří mezi země, kde povolení výstavby trvá nejdéle: v Evropě jsou na tom hůř už jen na Slovensku, Kypru a v Moldavsku. V mezinárodním žebříčku Světové banky Česku patří až 130. místo. Jsou tu i problémy s územními plány velkých měst a s plány bytové výstavby obecně.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy