Špicar poukázal na to, že Evropskou unii opouští Velká Británie, kde se platí librou, a hrozí, že o budoucnosti unie budou ve větším měřítku než dosud rozhodovat země z eurozóny a úkor těch, které eurem ještě neplatí.
"Kromě ekonomických ukazatelů také sledujeme, co se děje v Evropské unii v politické úrovni. Máme strach, že bychom se jednoho dne mohli dočkat situace, kdy země mimo eurozónu nebudou schopny ovlivňovat to, jak Evropská unie funguje, a hlavně jak bude vypadat její budoucí podoba. Proto budeme tlačit na přijetí eura více než kdy v minulosti," uvedl Špicar.
Příkladem pro Česko podle něj může být Slovensko, kde se eurem platí už více než deset let. "Celých 67 procent Slováků je rádo, že platí eurem, a ke slovenské koruně už by nikdy nechtěli vracet," podotkl Špicar. Připustil ale, že v Česku je situace opačná, když zhruba 70 procent lidí euro nechce.
Ministryně Schillerová uvedla, že Česko plní takzvaná maastrichstská kritéria pro vstup do eurozóny. Loni země splnila všechny požadavky kromě účasti v mechanismu směnných kurzů ERM-2. Kritéria by podle odhadů odborníků měla země plnit i v dalších letech.
"Jsem ale přesvědčena o tom, že stanovení data v tomto kabinetu nepadne. Nemáme dořešený problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí," upozornila.
Národní rozpočtová rada v červnu uvedla, že české veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Například dluh veřejných financí by podle zprávy dosáhl především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu. To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v úterý zopakoval, že přijetí eura je především politickým rozhodnutím.
