Praha - Průmyslová výroba v Česku po březnovém poklesu stoupla v dubnu bez očištění o sezonní vlivy meziročně o 5,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce k tomu přispěla výroba motorových vozidel.
"Průmyslová produkce byla v dubnu ovlivněna zejména vyšším počtem pracovních dní. Pokud od tohoto vlivu abstrahujeme, pak v meziročním srovnání mírně klesla," říká ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ Jan Ernest.
Po očištění o vliv počtu pracovních dnů výroba reálně meziročně klesla o 0,2 procenta a meziměsíčně o 0,9 procenta.
"Na průmyslu je vidět, že mu dochází dech a prostor pro jeho další expanzi je již docela omezený v důsledku naplněnosti kapacit i nedostatku lidí," uvádí analytička ČSOB Irena Procházková.
"Slabší dynamika průmyslu byla do velké míry způsobena dubnovými odstávkami významných výrobních zařízení, a to kvůli plánované odstávce v petrochemické výrobě v Litvínově s odstávkám v jaderné elektrárně Dukovany," upřesňuje analytik ING Bank Jakub Seidler. Odstávky zmiňuje i Ernest z ČSÚ.
Právě kvůli propadu energetiky vypadají dubnová čísla podle analytiků horší, než ve skutečnosti jsou. "Dubnová průmyslová produkce byla ovlivněna řadou jednorázových vlivů a slabší dynamiku tak není nutné přeceňovat," říká Seidler.
Celkově je však podle něj dynamika průmyslu v letošním roce slabší, což souvisí s vysokou srovnávací základnou minulého roku, omezenými kapacitami výrobců a zpomalováním váhově nejvýznamnější výroby automobilů. I přesto však řada významných tuzemských průmyslových odvětví zůstává letos nadále silná a roste od pěti do deseti procent, podotýká Seidler.
"Data o dubnovém výkonu tuzemského průmyslu nijak neoslnila a výsledek nelze svést jen na odstávky v některých odvětvích," říká analytik Generali Investments Radomír Jáč. Zklamáním je podle něj vývoj nových průmyslových objednávek, jež meziročně vykázaly jen nepatrný růst, když zakázky ze zahraničí dokonce poklesly.
"Situace v tuzemském průmyslu poměrně věrně kopíruje vývoj průmyslových podmínek v Německu, kde se optimismus ohledně budoucí průmyslové produkce aktuálně propadl nejníže od října 2015," upozorňuje analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda. Situaci ještě zhorší americká opatření proti dovozu oceli a hliníku z EU.
"Hlavní bariérou růstu české průmyslové výroby je dlouhodobě nedostatek zaměstnanců na trhu," připomíná analytička Komerční banky Monika Junicke.
"Za celý rok očekáváme zpomalení dynamiky průmyslové výroby v průměru na 2,7 procent. Hlavním důvodem je nedostatek výrobní kapacity, jejíž navyšování skrz zvyšování zaměstnanosti již není téměř možné. Domníváme se, že je nezbytné, aby české společnosti navyšovaly kapacitu růstem produktivity. Výsledkem tak bude přechod na výrobu s vyšší přidanou hodnotou," dodává Junicke.
V březnu průmyslová výroba po desetiměsíčním růstu meziročně klesla bez očištění o sezonní vlivy podle dnešních revidovaných výsledků o 1,5 procenta. V dubnu se neočištěné výsledky průmyslu vrátily k růstu. Podle ČSÚ k tomu pomohla hlavně meziroční posílení výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 11,4 procenta, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 13,6 procenta a výroby elektrických zařízení o 14,7 procenta.
Tržby z průmyslové činnosti v dubnu meziročně vzrostly o 4,6 procenta. Stoupla hodnota nových zakázek, ve vybraných odvětvích se oproti loňsku zvýšila o 0,6 procenta. Hodnota zakázek ze zahraničí sice klesla o 0,4 procenta, ale hodnota tuzemských stoupla o 2,9 procenta.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníky meziročně vzrostl o 2,1 procenta a průměrná hrubá měsíční mzda těchto zaměstnanců stoupla o 9,2 procenta na 34 437 korun.
