Bystřice pod Hostýnem - Prázdnými chodbami opuštěné budovy se rozléhá dětský nářek. Když se ale Kevin usadí v náručí babičky, začne cucat fixku a je klid.
Hnědooký prcek patří k jedné z pěti většinou romských rodin, které se o víkendu a v pondělí nastěhovaly do druhého patra rozlehlého hotelu Podhoran v Bystřici pod Hostýnem.
Ještě ten večer jim pod okny dělala hluk parta místních výrostků, kterou musela přijet uklidnit policie.
"Křičeli tu na nás, byla to hrůza," vzpomíná čerstvá nájemnice z nedalekého Holešova a s Kevinem v náručí si vaří kávu.
Vrcholí tak napjatý "obchodní vztah" majitele hotelu, kroměřížského podnikatele Radovana Křemečka s radnicí Bystřice pod Hostýnem.
Podle místních jde z podnikatelovy strany o vydírání, navíc umožněné státem. Ten totiž neumí zarazit realitní byznys se sociálními dávkami. I to podle některých expertů stojí za vznikem ghett.
Starosta: Situaci považuji za vážnou
Zvrat v příběhu, který se táhne skoro rok, nastal minulý pátek. Radnice totiž odmítla hotel od Křemečka koupit za jím požadovaných 23 milionů a nabídla mu "pouze" 13 milionů.
"Podnikatel Křemeček cenu navrženou zastupitelstvem neakceptoval a oznámil, že do hotelu stěhuje prvních 40 Romů. O víkendu se na Podhoran stěhovalo několik romských rodin," napsala radnice v pondělí na svůj web.
"Zvažuji svolání mimořádného zastupitelstva začátkem září. Situaci považuji za vážnou," uvedl v tiskové zprávě starosta Zdeněk Pánek. Ten byl v úterý na služební cestě a majitel Podhoranu Křemeček nezvedal telefon.
Hotel sousedící přímo s radnicí se Křemeček snaží prodat městu už bezmála rok. Radnice zprvu neměla zájem. Podnikatel ale na přelomu roku napsal starostovi dopis, že "společnost, která se zabývá provozováním ubytoven sociálně nepřizpůsobivých občanů," mu za hotel nabídla 25 milionů.
Dodal, že si je vědom, co by to ve městě způsobilo, a nabízí proto hotel nejdříve radnici. Že by si nabídku vymyslel, vyloučil, odmítl ale současně říci, jaká společnost mu ji dala. Podle svých slov už dříve nabízel městu spolupráci ohledně využití objektu, ale marně.
Nevydírám, chovám se tržně, tvrdí podnikatel
Názor, že by zneužíval předsudků k Romům k vydírání města, Křemeček také odmítá. "Oni to úplně otočili. Jako první jsem oslovil město. Teď hledám využití toho objektu a musím se chovat tržně," řekl online deníku Aktuálně.cz letos v lednu.
Připomeňte si, jak se s dávkami na bydlení podniká na Šluknovsku
V cukrárně nedaleko od radnice popíjejí svou ranní kávu dva místní podnikatelé. O byznysplánu svého kroměřížského kolegy mají jasno.
"Je to jen vydírání města," tvrdí podnikatel, kterému patří místní obchod s potravinami. Stejně jako jeho spolustolovník nechce prozradit své jméno. „Občané by normálně řekli ,nekupujte to'. Takhle ale řeknou ,kupte to a je jedno za kolik'," dodává.
"Jde o precedens. Pokud ten hotel městu prodá, tak si za chvíli někde jinde najde další a udělá to znovu. Je to o strachu z té menšiny," doplňuje ho jeho kolega od kávy.
"Stát nedokáže svou vlastní instituci, jakou je obec, ochránit před byznysem s vlastními sociálními dávkami," dodává.
Nesmíme s nikým mluvit, říkají Romové
Samotní Romové přitom o svojí roli v celé hře ještě v úterý neměli ponětí. "Máme zakázáno s kýmkoliv mluvit," reagují na chodbě hotelu na setkání s novinářem. Po seznámení s obsahem pondělní tiskové zprávy radnice neskrývají překvapení.
"No já mám po náladě. Co s náma bude? Jestli to starosta koupí, tak můžeme skončit na ulici?" uvažuje jedna z nájemnic. Jak vysoký nájem budou platit, nebo na jak dlouho je stanovena nájemní smlouva, netuší. „Dnes to máme teprve řešit," řekli v úterý dopoledne.
Role rukojmích v obchodním sporu podnikatele s radnicí je pro ně novinkou. To, že se většinová společnost bojí jejich sousedství, však ne.
"Nejsme blbí cigáni, nepřijeli jsme se sem bít a krást. Jsme líp vychovaní než někteří Češi. Tak proč nás hážou do jednoho pytle?," tvrdí asi padesátiletá Romka s malým Kevinem v náručí. I radnice jakoby jí ve své tiskové zprávě dávala tak trochu zapravdu.
"Přistěhování desítek nepřizpůsobivých občanů do centra města by mělo velký dopad na všechny obyvatele, podnikatele a služby," píše se v ní bez dalšího vysvětlení.
Cena strachu z "Bronxu"? 100 milionů
"Vietnamci Čechům nevadí, protože dělají. My bysme taky dělali, ale práci neseženem," dodává nájemnice. To potvrzuje i zmíněný bystřický podnikatel. Během hovoru přiznává, že odmítl zaměstnat Romku, která se ucházela o místo nabízené jím přes úřad práce, a pak měl kvůli tomu potíže.
Bystřice není zdaleka první město, kde se podnikatel k prodeji své nemovitosti snaží využít strachu z Romů.
V Blansku dostala vloni radnice stejnou nabídku. Jistá brněnská agentura tam plánovala nastěhovat Romy z „brněnského Bronxu", jak se říká brněnské ulici Cejl. V září nakonec hotel Dukla koupilo město Blansko za 30 milionů, aniž mělo nejmenší představu, co s ním. Radnice zaplatila víc, než byla tržní cena. Jak ale později přiznali radní, byli připraveni zaplatit až 100 milionů.
Jedna z variant tohoto byznysplánu se nechvalně proslavila také ve Varnsdorfu na Šluknovsku, kde z velké části stála za vytvářením ghett. Dnes ho tam dokonce šetří policie.
"Legislativa je nastavená tak, že když si do baráku nastěhujete, jak se říká, nepřizpůsobivé lidi, tak na ně dostanete až tři tisíce korun na hlavu. To někteří lidé zneužívají," řekl v lednu pro Aktuálně.cz Pánek.
Hotel má kapacitu asi 200 lůžek. "Krát tři tisíce, jen si to spočítejte," naznačil možný měsíční výnos ze sociálních dávek, který podobné podnikatele láká.
