Praha - Spíš holobyty, nebo naopak žádané byty s nízkým nájmem jen pro vyvolené?
Ani v poslední vlně deregulace nájemného, která bude spuštěna od Nového roku, není jasné, co to přesně mají být takzvané sociální byty. Ministerstvo pro místní rozvoj podle dnešního vyjádření náměstka Miroslava Kalouse pracuje na strategii, jak motivovat developery k jejich výstavbě.
Pozor na nová ghetta
Odborníci z oblasti ekonomie a sociologie i majitelé domů však před touto výstavbou naopak varují. Hlavně ne chudinská ghetta, shodli se dnes na semináři v Senátu.
"Bytů je nadbytek. Navíc věřím, že případných soudních sporů, kdy se nájemníci s majiteli na výši nájmu nedohodnou, nebude příliš, a k žádnému masovému stěhování z takových důvodů docházet nebude," sdělil Aktuálně předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. "Sám mám například nájemníka v bytě v centru Prahy, který mi platí nájem nějakých šestnáct set korun měsíčně. Dělá mi totiž zároveň domovníka. A jsem velmi rád, že ho mám, protože mít obsazený byt spolehlivým člověkem, se kterým se navíc dá snadno spolupracovat, je pro majitele domu ta nejvýhodnější varianta."
Sociální bydlení patří k nejčastěji užívaným pojmům v souvislosti s deregulací nájemného, avšak tři roky stará definice je podle kritiků natolik vágní, že se do ní vejde s mírnou nadsázkou i menší milionářská vilka.
Zároveň se z něj může stát past.
"V lokalitách na periferii nebo dokonce za hranicí katastru obce už teď často končí nepohodlní občané," říká Kumar Wishwanathan z ostravského sdružení Vzájemné soužití a popisuje na příkladu radniční politiky v Bohumíně, že snadno uzavřené vzájemné dohody nájemníků s majiteli domů se mohou týkat jen některých skupin obyvatel.
"Bohumínská radnice zavedla takzvanou nulovou toleranci, podle níž občané bez práce, se záznamem v trestním rejstříku, adresáti sociálních dávek, dlužníci jakkoli nízkých částek na nájemném, ale i na službách nemají šanci získat městský byt. V Ostravě Mariánských horách v současnosti radnice právě takové nájemníky z městských bytů vystěhovává."
Pro chudé zatím nic
Tuzemská bytová politika je naprosto nedostačující, nahrává klientelismu a korupci a pomáhá těm, kteří pomoc státu při řešení své bytové situace vůbec nepotřebují, zaznělo dnes z úst odborníků na adresu státu.
"Vezměme si jen stavební spoření nebo hypotéky, ani jedno se nejchudších obyvatel netýká. Státní podpora jde střední a vyšší třídě," říká ekonom Miroslav Zajíček z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. "Stejně tak byty s regulovaným nájmem - ani ty z větší části neobývali a neobývají sociálně slabí. Stát zkrátka pro tyto lidi doposud neudělal dohromady nic."
Také Martin Lux, vedoucí oddělení socioekonomie bydlení v Sociologickém ústavu Akademie věd, dosavadní státní bytovou politiku kritizuje.
Sociální bydlení s dotovaným nájmem označuje za opětovnou regulaci nájmů, kdy se výhodné byty přednostně přidělují nikoli potřebným, ale známým a důležitým, a připomíná, že obce dostaly sociálních bytů od státu dostatek, ale mnoho z nich velmi nevýhodně prodaly, aniž by zkoumaly skutečné majetkové poměry kupujících.
Jak tedy předejít pádu některých nájemníků v důsledku úplně deregulace na sociální dno?
"Jedinou cestou jsou podle účastníků semináře adresné příspěvky konkrétním lidem," shrnuje Tomislav Šimeček. "Stávající úprava je však snadno zneužitelná, nezjišťuje se například majetek žádajícího a dostane ho i člověk v zaviněné nouzi, proto jsme připravili zákon o sociálním bydlení , který na tyto skutečnosti pamatuje."
