Praha - Zástupci vlády, podnikatelů a odborů se zatím neshodli na zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy zkrácené pracovní doby, kdy zaměstnancům stát doplácí část ušlého příjmu. Tripartita o něm bude dále jednat na dalším zasedání.

"Zaměstnavatelé na jednání přišli s novým požadavkem," řekl po jednání ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.

Podle materiálu předloženého vládou se měl kurzarbeit uplatnit tehdy, když by byl stát v recesi. To znamená, že by mu meziročně dvě čtvrtletí za sebou klesal hrubý domácí produkt.

Zaměstnavatelé ale navrhli, aby bylo možné kurzarbeit uplatnit i v okamžiku, kdy se zvýší nezaměstnanost. Pokud by se totiž podle nich vzalo v potaz pouze první hledisko, mohlo by být pro podniky pozdě.

Statistici totiž zveřejňují údaje se zpožděním. "A ta firma už by mohla být mrtvá," řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Kurzarbeit by se tak podle něj mohl uplatnit například ve chvíli, kdy míra nezaměstnanosti očištěná o sezonní vlivy stoupne nad 8,5 procenta.

V rámci kurzarbeitu by mohly podniky, které nemají kvůli hospodářské recesi dostatek zakázek, nechávat své zaměstnance 20 až 60 procent pracovní doby, tedy jeden až tři dny v týdnu, doma.

Vyplácely by jim za to náhradu mzdy, která má činit nejméně 60 procent průměrného výdělku. Stát by na to firmám přispíval 50 procenty.

Maximální výše příspěvku státu by podle návrhu, který na jednání tripartity připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) měla činit dvojnásobek minimální mzdy, tedy 16 tisíc korun. Doba, po kterou by stát přispíval, byla v návrhu omezena na 12 měsíců v průběhu tří let.

Kurzarbeit je využívaný například v Německu, pochvalně se o něm vyjádřila třeba německá kancléřka Angela Merkelová.

Miliardy eur uvolněné pro program "kurzarbeit" umožnily v době krize společnostem snížit vyplácené mzdy a přitom nepropouštět zkušené zaměstnance, aby po odeznění krize mohly firmy opět najet na plný výkon.