Ostrava/Brno - Letecky z Ostravy do Prahy a Vídně. Dále se pravidelnými linkami nedostanete. Cestující směřující do vzdálenějších koutů Evropy tak musí využívat jiných letišť, v Praze, Brně či polských Katovicích.
"V Ostravě vyrostlo moderní letiště, ale je třeba, aby se z něho začalo více létat", uvedl pro Aktuálně.cz bývalý pracovník letiště, který si nepřál být jmenován. Dění na letišti je dle něho věcí současného vedení.
Pro vlastníka letiště - Moravskoslezský kraj - jsou rovněž dvě pravidelné linky málo. V minulém roce radní schválili plán rozvoje nových leteckých linek provozovaných v rámci veřejné služby.
Dotovaná již byla pravidelná letecká linka z Ostravy do Vídně, která začala fungovat na podzim roku 2006. Rozjezd linky stál 71 milionů. Dnes je linka soběstačná.
"Je to podobné rozhodnutí jako v případě zavedení školní autobusové linky. Linka si zpočátku na sebe nevydělá, ale cestující se dostanou tam, kam potřebují. " přirovnal Jan Marchytka z Dopravní fakulty v Praze.
Oproti tomu Jihomoravský kraj nemusí sahat hluboko do kapsy. Linky do Londýna, Moskvy, Girony a Prahy fungují na komerčním základě a prosperují. Uvažuje se o rozšíření leteckého spojení, letecké společnosti však nerady rozkrývají své plány předčasně.
Létání je především o jednání
"V Brně se daří zavádět pravidelné linky díky lidem, kteří jsou v dlouhodobějším kontaktu s leteckými společnostmi a jsou dobrými obchodníky. Jednání s nízkonákladovým dopravcem Ryanair trvalo 3 roky, než se začalo létat. V Ostravě bylo minulé vedení odvoláno a nahradili jej lidé, kteří zběhlými obchodníky nejsou," doplnil bývalý zaměstanec ostravského letiště.
Letiště v roce 2007
Brno
- Cestujících - 416 000
- Chartery - 247 000
- Pravidelné linky - 169 000
Brno - Praha - 2x denně
Brno - Londýn - 7x týdně
Brno - Girona - 4x týdně
Brno - Moskva - 2x týdně
Ostrava
- Cestujících - 332 000
- Chartery - 220 000
- Pravidelné linky - 112 000
Ostrava - Praha - 4x denně
Ostrava - Vídeň - 4x denně
"Plán rozvoje linek provozovaných v závazku veřejné služby jsme prosadili především proto, že žádný z leteckých dopravců neprojevil zájem létat z našeho letiště komerčním způsobem," uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Pavol Lukša.
Navíc ostravské letiště musí bojovat s konkurencí jiných letišť. Letečtí dopravci si totiž vybírají, odkud budou létat. A čím je dražší letecké palivu a náklady na létání vyšší, tím si dopravci vybírají pečlivěji.
"Ze začátku bude potřeba linky dotovat. Důležitá také bude prezentace kraje a navazování nových partnerství v cílových zemích. Tak jako tomu je v případě linky Brno-Moskva," potrvdil někdejší manager.
Přes počáteční problémy a odpor úřadů v Bruselu, má ostravské letiště šanci zahájit provoz některých linek ještě letos.
Čtěte dále: Co vadilo Bruselu na pravidelných linkách z Ostravy
Plán kraje je zavést dvanáct nových linek a zvýšit pětinásobně počet cestujících, než je tomu doposud.
"Není rozumné začít více linkami najednou. Náklady na dopravu s více spoji neúměrně rostou, dotace se mohou rychle vyčerpat a hrozí zánik linky," dodal bývalý manager.
Více linek neznamená ještě úspěch
"Hodnotit úspěšnost letiště na základě počtu přímých linek je značné zjednodušení problému", upozorňuje ředitel Letiště Brno Tomáš Plaček.
Brněnské a ostravské letiště jsou si regionem a městy podobná. Brněnské letiště v posledních letech dotahuje deficit v nabídce pravidelné dopravy. Na ostravském letišti nikdy nedošlo k přetřzce v pravidelných letech a bylo obsluhováno pravidelnou linkou do Prahy a z Prahy do dalších destinací.
"Kdo preferuje cenu, letí z našeho letiště. Cestující, kteří žádají více komfortu, případně chtějí co nejméně čekat, se rozhodují pro let do Prahy a z Prahy dál", popisuje Plaček.
Nejvytíženější linkou je Brno - Londýn, jež využívají především mladí lidé. Ostatní spoje jsou vytíženy na 60 procent.
"Podstatné je, jak dlouho linka funguje. Zkušenost je taková, že když si lidé zvyknou, nemají již důvod měnit", řekl Plaček.
Budoucnost letiště? Přistát v Praze
Druhé a třetí nejužívanějším česká letiště jsou regionální. Zavádění pravidelných linek jde tak ruku v ruce s rozvojem dotyčného regionu, který si postupně vynutil potřebu nových spojů.
"Letiště je hnacím motorem snah o rozvoj investic. Pro zahraniční investory je dobře fungující letiště jedním ze základních podmínek, podle které se rozhodují, kam nasměřují své investice", uvedl hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek.
Přímé linky ovšem nabídku regionálních letišť pouze doplňují a fungují za předpokladu, že je dostatečný zájem o cestování pouze mezi dvěmi místy. Proto je nadpoloviční provoz obou letišť využíván charterovou osobní dopravou.
Přemíra přímých spojů by neměla logiku v souvislosti s polohou brněnského a ostravského letiště, která leží v blízkosti tří významných letišť Praha, Vídeň a Bratislava.
"Budoucnost regionálního letiště je v dobrém spojení s jedním nebo lépe dvěmi významnými letišti typu Ruzyně, aby byla zajištěna co nejširší škála destinací. Díky tomu mohou cestující absolvovat jednodenní cestu do mnoha míst v Evropě s návratem ještě tentýž den", dodal Plaček.
