Podle Marie Stříbrné, bývalé vedoucí odboru venkovské turistiky na ministerstvu pro místní rozvoj, činí stávající lůžková kapacita venkovských ubytovacích zařízení v České republice ani ne deset tisíc lůžek, zatímco v sousedním Rakousku je to 150 tisíc lůžek a v Německu ještě více.
Produkce klesá....
Agroturistika a ekoagroturistika tvoří zejména pro zemědělce v zahraničí nemalý zdroj příjmů, v Česku se navíc může stát pro řadu farem podnikatelských východiskem za situace, kdy klasická zemědělská produkce neustále klesá.
Od roku 1989, kdy dosáhla hodnota zemědělské produkce ve stálých cenách 108 miliard korun, se snížila na 67 miliard v loňském roce, a klesla tedy zhruba o 40 procent. Přesto je podle Stříbrné v současnosti v Česku jen necelá tisícovka podniků nabízející na venkově ubytování.
Zemědělské farmy navíc podle ní z toho počtu tvoří menšinu, bez ohledu na zaměření farem by jich mohlo být několik set. Potvrzuje to i evidence svazu PRO-BIO, sdružujícího podniky zaměřené specificky na biozemědělství, který eviduje zhruba stovku subjektů. U řady z nich ale chybějí aktualizovaná data o nabídce služeb.
Právě biofarmy přitom mohou podle Karla Merhauta z Ligy ekologických alternativ nabídnout návštěvníkům, na rozdíl od jiných podniků obdobného typu, originální přidanou hodnotu - bioprodukty z vlastní produkce.
"Problém je, že současné zákony neumožňují farmářům podávat svým hostům pokrmy, pakliže k tomu nemají živnostenské oprávnění a potřebné technologické vybavení na restaurační činnost," tvrdí Merhaut.
"V praxi se to obchází, ceny za stravu se účtují do položek za ubytování, což jednak ubytování opticky zdražuje, především to ale odrazuje zemědělce od rozšíření spektra nabízených služeb," dodal Merhaut.
S tím souhlasí i Stříbrná. Podotýká ovšem, že v kategorii ubytování v soukromí s kapacitou do deseti lůžek zákon umožňuje podávat bez živnostenského listu hostům alespoň snídaně.
...ale hosté chybí
Hlavní brzdou rozvoje agroturistiky a ekoagroturistiky je nicméně podle Merhauta nedostatečná propagace. Problémem je i sezónnost, ubytovací možnosti jsou většinou využívány jen v létě po dobu šesti týdnů, často spíše zahraniční než tuzemskou klientelou.
Přesto existují příklady, že lze i v tuzemských podmínkách v této oblasti vybudovat prosperující a perspektivní firmu. Jedním z nich je Penzion Hájenka, součást hospodářství rodiny Suchých ve Slavětíně na Lounsku.
Penzion je v provozu pátým rokem, letos poprvé s celoročním provozem. Podle provozní a vedoucí penzionu Aleny Suché se v něm ročně vystřídá více než 500 hostů, kromě toho zde proběhne několik desítek větších akcí typu svatby a podobně.
"V bavorácích sice nejezdíme, ale na sebe si Hájenka bez problémů vydělá," říká Suchá.
Česko navštíví ročně přes šest milionů turistů, podle odhadů nějakou formu ubytování na venkově využije zhruba 30 000, tedy nepatrné procento z nich.
Autor je spolupracovníkem redakce
