Praha - Strašák z přelomu tisíciletí se vrací. Přinejmenším dvě ze čtyř největších kampeliček, nově nazývaných družstevní záložna nebo spořitelní družstvo, jsou v ohrožení. Už v loňském roce zkrachovala tehdejší čtyřka na trhu.

Největší družstevní záložna, Metropolitní spořitelní družstvo, na konci minulého týdne oznámila, že kvůli zablokování svých účtů Vrchním státním zastupitelstvím nemůže vyplácet vklady (podrobněji v nedělní zprávě). Důvodem je podle dozorující státní zástupkyně Daniely Smetanové podezření, že peníze jsou určeny ke spáchání trestného činu.

Oproti původním prohlášením se Metropolitní spořitelní družstvo nakonec rozhodlo v tomto týdnu neotevřít své pobočky. Současně zde provádí kontrolu Česká národní banka. Vedení záložny věří, že veškeré nejasnosti v pořádku objasní a brzy obnoví původní provoz.

V nejistotě je zhruba 15 tisíc členů družstva, kteří si do něj díky výhodným úrokům na spořicím účtu a termínovaném vkladu uložili téměř 15 miliard korun, z toho většina v posledním roce a půl. Ještě na konci roku 2011 mělo Metropolitní spořitelní družstvo zhruba pět tisíc členů, ke konci loňského roku deset tisíc.

Kontrola ze strany České národní banky probíhá také v družstvu WPB Capital, které je nyní trojkou na trhu. Vedení družstva se kvůli tomu rozhodlo dočasně nepřijímat nové členy, nové vklady a ani poskytovat nové úvěry. WPB Capital má téměř 11 tisíc členů, vklady se pohybují kolem pěti miliard korun.

Podle informací webu Motejlek.com má problémy také Moravský peněžní ústav, který má nyní 10,6 tisíce členů a 8,3 miliardy korun na vkladech. Vedoucí marketingu této záložny Jiří Coufal zdůrazňuje, že loňská kontrola ze strany České národní banky skončila s dobrým výsledkem. Motejlek.com dodává, že záložna získá čas díky kompletní výměně vedení a navýšení základního kapitálu.

Loni v březnu přišla o povolení tehdy čtvrtá největší záložna Unibon. Česká národní banka se tak rozhodla kvůli přetrvávajícím nedostatkům v podnikání, které významně a negativně ovlivňovaly její bezpečnost a stabilitu.

V roce 2010 muselo skončit malé Úvěrní družstvo PDW Praha, mimo jiné nemělo dostatečné zajištění úvěrů a neprovádělo vnitřní audit. O pár měsíců později sebrala ČNB povolení také Vojenské družstevní záložně, i zde byly důvodem přetrvávající závažné nedostatky v podnikání.

Ve Fondu pojištění vkladů je 25 miliard

Konkrétních informací o problémech Metropolitního spořitelního družstva, WPB Capital či Moravského peněžního ústavu je zatím minimum. Česká národní banka se k probíhajícím ani ukončeným kontrolám nechce vyjadřovat s tím, že zákon jí ukládá povinnost mlčenlivosti. Oficiální prohlášení musí vydat až po případném zjištění, že záložna není schopna dostát svým závazkům.

I kdyby ČNB k takovému zjištění dospěla, střadatelé nyní mohou oproti konci devadesátých let zůstat relativně v klidu. Vklady v kampeličkách jsou od roku 2006 ze zákona pojištěny stejně jako v bankách, tedy sto procent vkladů do výše 100 tisíc eur (zhruba 2,5 milionu korun).

Fond pojištění vkladů by musel zahájit výplatu vkladů včetně už připsaných úroků do 20 pracovních dnů od oznámení České národní banky. Ve fondu, do něhož povinně přispívají všechny banky i záložny, je nyní zhruba 25 miliard korun. Pokud by to nestačilo, musel by si fond půjčit na finančním trhu nebo od ministerstva financí.

"Oznámení ČNB o neschopnosti finanční instituce dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek jsme dosud neobdrželi. Nyní je Metropolitní spořitelní družstvo pod zvýšeným dohledem ČNB, na jehož základě bude rozhodnuto o dalším postupu," říká k aktuální situaci výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

V zatím posledním případě - loňském krachu družstevní záložny Unibon - si přes 2,5 tisíce lidí během prvních dvou měsíců bez problémů vyzvedlo 1,72 miliardy korun, to je přes 95 procent pojištěných vkladů.

Regulace je přísnější

Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly v Česku vznikat v roce 1996 za účelem provozování finanční činnosti ve prospěch členů. V roce 1999 jich už fungovalo 127, poté však přišla první velká vlna krachů. Ke konci roku 2000 jich zůstalo jen 73. Z kampeliček se v té době ztratilo osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů.

Už v roce 2005 výrazně zpřísnila pravidla pro fungování těchto družstev, dohlíží na ně Česká národní banka a ohledně obezřetnosti podnikání pro ně platí prakticky stejná pravidla jako pro banky. Povinný základní kapitál vzrostl z dřívějších 500 tisíc na 35 milionů korun.

Nová pravidla splnilo jen minimum družstev. Na konci roku 2009 jich Česká národní banka evidovala sedmnáct, ke konci loňského roku už jen třináct.

Ojedinělým případem je bývalá záložna Fio, která v roce 2010 získala licenci od ČNB a „povýšila" na banku, nyní patří k nejúspěšnějším nováčkům na trhu. Podle informací Aktuálně.cz ze začátku roku 2011 ji plánovaly následovat právě záložny WPB Capital, Moravský peněžní ústav a dnes už zkrachovalý Unibon.

Lepší úroky, ale komplikace se členstvím

Družstevní záložny nabízejí mnohdy výrazně lépe úročené spořicí účty nebo termínované vklady než klasické banky. Některé nabízejí také nízké nebo nulové poplatky za vedení běžného účtu. Pro členy bývají oproti bankám dostupnější také úvěry, přičemž právě nesplácení půjček poskytnutých spřáteleným firmám stáhlo ke dnu i Unibon.

Mezi nevýhody naopak patří malá síť poboček, pro zřízení účtu je přitom u řady z nich nutná osobní návštěva. Zájemce se totiž musí nejdříve stát členem družstva. Jako člen zaplatí i vstupní poplatek, jehož výše je nicméně u většiny kampeliček jen symbolická. Nevýhodou některých záložen je také absence internetového bankovnictví.

Klienti se jako členové musejí také podílet na krytí případné ztráty záložny. Podle zákona je však tato povinnost omezena řádově na maximálně stovky korun - na dvojnásobek členského vkladu a případného zápisného. Vkladů na účtech se tato spoluodpovědnost netýká.

Zájem o vklady prudce rostl

Problémy družstevních záložen přicházejí v době, kdy tento sektor zažíval výrazný nárůst zájmu. Za loňský rok vzrostl počet členů o téměř 10 tisíc na přibližně 55 tisíc. Celková bilanční suma stoupla o 11 miliard na 39,3 miliardy korun.

Po Metropolitním spořitelním družstvu je dvojkou na trhu podle počtu členů Creditas (14 tisíc členů a 8,2 miliardy na vkladech), trojkou WPB Capital a těsnou čtyřkou Moravský peněžní ústav. S velkým odstupem následují záložny Akcenta (přibližně 3450 členů) a Artesa (1600 členů), každá s více než dvěma miliardami na vkladech.

Tuzemské družstevní záložny loni podle statistik ČNB celkově vytvořily čistý zisk 317 milionů korun, o 194 milionů vyšší než v roce 2011. Jejich kapitál se meziročně zvýšil z 2,77 na 4,32 miliardy korun.

Optimistické prohlášení vydala v pondělí po poledni také záložna Artesa společně s Asociací družstevních záložen. O problémech se ani jednou větou nezmiňuje, vyzdvihuje jen klady. Loňský rok považuje asociace z pohledu záložen za extrémně příznivý. Vklady i úvěry meziročně vzrostyl o 30 procent.

"Většině družstevních záložen se v Česku daří. Umí totiž nabídnout to, co banky nedokáží," říká Petr Jeníček, generální ředitel spořitelního družstva Artesa. Zmiňuje především nízké poplatky, vysoké úročení vkladů a individuální přístup ke klientům.

Tajemník asociace Jan Kotíšek připomíná, že záložny jako celek v průběhu roku 2012 dále navyšovaly svůj kapitál, a to tempem převyšujícím nárůst spravovaných vkladů. "Ukazatel kapitálové přiměřenosti, který představuje stěžejní ukazatel stability finanční instituce, stoupl v souhrnu na 13,1 procenta, což vysoce přesahuje regulací předepsaných osm procent," dodává.