Další záložna přestala přijímat vklady, šetří ji ČNB

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
16. 5. 2013 16:12
Česká národní banka zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital
Foto: WPB.cz

Praha - Česká národní banka zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Vedení družstva se následně usneslo, že dočasně nebude přijímat nové členy, nové vklady a ani nebude poskytovat nové úvěry.

„ČNB nás informovala, že hodlá prověřit členské vklady a úvěrování cenných papírů," řekl online deníku Aktuálně.cz David Vidomus, vedoucí marketingového oddělení WPB Capital.

Kontrola formou dohlídky na místě ve WPB Capital však neprobíhá, ze strany České národní banky nedošlo podle Vidomuse ani k jejímu ohlášení.

„Opatření považujeme za dočasné, věříme, že se celá situace brzy vyřeší. Provozu spořitelního družstva se tato situace zásadně nedotýká. Hotovostní i bezhotovostní výběry financí členů nejsou nijak omezené," říká Peter Mojcík, místopředseda představenstva WPB Capital, spořitelní družstvo.

WPB Capital deklaruje, že je ekonomicky stabilní a v dobré finanční kondici. „Je to zřejmé ze ziskové činnosti, kterou spořitelní družstvo pravidelně vykazuje už od čtvrtého kvartálu 2010. Bude se to týkat také zisku z roku 2012, který činil 116 milionů korun před zdaněním," říká Vidomus, podle kterého ziskový trend pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2013.

Foto: Vojtěch Marek
Čtěte také:
Kampelička s nejvyšším úrokem přestala přijímat vklady
Další kampeličky chtějí být bankou, bude to snadnější
Čtvrtá největší záložna končí. ČNB jí vzala licenci

Z rozhodnutí České národní banky nepřijímá nové vklady a členy také další záložna - Metropolitní spořitelní družstvo. „Domníváme se, že si s Českou národní bankou vše vyjasníme a budeme v naší činnosti normálně dále pokračovat. Jsme na to připraveni," řekl online deníku Aktuálně.cz již v pondělí Petr Jánský, předseda představenstva záložny.

Podle něj jde o běžnou kontrolu a centrální banka se o Metropolitní spořitelní družstvo začala zajímat, protože v posledních měsících došlo ke skokovému nárůstu vkladů, a tedy i bilanční sumy, která je nyní na úrovni 15 miliard korun.

Česká národní banka probíhající řízení se záložnami nemůže podle zákona komentovat. Konkrétní informace může poskytovat až po úplném ukončení celého procesu.

Jiná je situace v záložně Moravský peněžní ústav. Její zástupci se již v únoru rozhodli z vlastní vůle pozastavit příjem nových vkladů. Záložna ve čtvrtek také oznámila, že navýšila kapitál o 164 milionů korun. Jeho celková výše tak nově dosahuje 873 milionů korun a kapitálová přiměřenost vzrostla na hodnotu 12,01 procenta.

Všechny vklady fyzických osob v bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou stoprocentně pojištěny do výše ekvivalentu 100 tisíc eur. V případě, že by finanční instituce nemohla splnit své závazky, vyplácí vklady Fond pojištění vkladů, který má momentálně k dispozici sumu peněz přesahující 20 miliard korun.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě během pátku zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Rusko také zakázalo na své území vstup osmi činitelům USA, mimo jiné šéfovi FBI, ředitelce tajných služeb, ministru vnitřní bezpečnosti či generálnímu prokurátorovi.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Kromě Spojených států odvetná akce zasáhne i Polsko, které ve čtvrtek USA vyjádřilo solidaritu a vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří podle Varšavy poškozovali její zájmy.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Na Facebook se kvůli únikům dat chystá hromadná žaloba

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

DRI tvrdí, že Facebook selhal při ochraně dat a neinformoval o úniku dotčené uživatele. Únik byl zjištěn již v roce 2019, nedávno se však uniklé údaje staly dostupnými na internetu, píše BBC. Portál Business Insider začátkem měsíce informoval, že na internetu se objevila soukromá data 533 milionů uživatelů ze 106 zemí, a to například jména, telefonní čísla, e-mailové adresy či data narození. Firmu Facebook již kvůli této kauze začala vyšetřovat irská Komise pro ochranu dat (DPC).

Šéf DRI Antoin Ó Lachtnain označil rozsah tohoto úniku za šokující. Varoval, že terčem podobných žalob by se v budoucnosti mohly stát i další velké internetové podniky. "Bude to první hromadná žaloba svého druhu, ale jsme si jisti, že nebude poslední," uvedl. "Existují tu zákony na ochranu spotřebitelů a jejich osobních údajů a nastal čas, aby tito technologičtí obři pochopili, že ochranu osobních údajů je zapotřebí brát vážně," dodal.

Facebook minulý týden uvedl, že pachatelé data získali před zářím 2019 využitím bezpečnostní slabiny v nástroji pro synchronizaci kontaktů. Podle antivirové firmy Avast jsou mezi uniklými uživatelskými daty také údaje o více než milionu Čechů. "Pokud by byla žaloba úspěšná, mohlo by to vytvořit precedent a otevřít dveře dalším hromadným žalobám," uvedl expert na digitální soukromí z organizace ProPrivacy. "Povinnost odškodnit jednotlivé uživatele by se pak pro velké technologické podniky mohla stát důraznou pobídkou k tvrdší práci na ochraně soukromí," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy