Brno - Ústavní soudci nevyhověli návrhu na zrušení zákona upravujícího vytěsňování drobných akcionářů, firmy se jich mohou dál zbavovat za stejných podmínek jako dosud.
Státu tak nehrozí nové žaloby drobných akcionářů, kteří už o svoje podíly přišli. Podle nich za často podhodnocenou cenu.
"Zákonodárce zasáhl do vztahu dvou ryze soukromých subjektů a nezajistil právo na ochranu jedné ze stran. Veškeré chyby a nejasnosti legislativy nesou na svých bedrech menšinoví akcionáři. Majoritní vlastník má svůj přístup k akciím popsán velmi přesně," uvedl právní zástupce senátorů, expert na mezinárodní obchodní právo Petr Zima.
| Čtěte více: Vytěsnění akcionářů: Krádež nebo nutnost? |
Drobní neuspěli
"Ústavní stížnost se zamítá," uvedl ale předseda soudu Pavel Rychetský. Nyní soud už téměř hodinu čte zdůvodnění. Jako první zamítli soudci námitku proti způsobu přijetí zákona.
Senátorům se totiž nelíbilo, že návrh na vytěsňování drobných akcionářů nebyl projednán řádně, šlo o takzvaný přílepek navržený poslancem ODS Vladimírem Doležalem.
Formální nedostatky schvalovacího procesu potvrdil i Ústavní soud. Zároveň však soudci uvedli, že není možné rušit všechny normy, které nebyly přijaty zcela bezchybným způsobem. "Vytvořil by se tak stav značné právní nejistoty," uvedl soudce zpravodaj Jiří Mucha.
Podle ústavních soudců je možné nucený výkup akcií chápat také jako případné zvýhodnění drobných akcionářů, pokud o jejich akcie není zájem. Nejde ale ani o vyvlastnění, jak namítali ve stížnosti senátoři.
Stěžující si senátoři uvedli, že drobní akcionáři přišli o 30 miliard.
Vytěsňování šetří i Evropská komise.
Po rozhodnutí ústavních soudců podle expertů se znovu rozběhnou desítky soudních sporů provázející odkup akcií.
"Na základě ústavních stížností došlo k přerušení řady soudních řízení o žalobách minoritních akcionářů na neplatnost valných hromad, jež rozhodly o jejich vytěsnění. Stejně tak většina soudů přerušila řízení o žalobách na určení správné výše protiplnění za vytěsněné akcie. Tímto rozhodnutím Ústavního soudu by měl důvod pro tato přerušení odpadnout," uvedl Milan Polák, partner právní kanceláře Weinhold Legal.
Kromě toho Senátorka Soňa Paukertová doporučila drobným akcionářům, aby se obrátlili na Soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Já bych to rozhodně udělala," řekla.
