Brno - Každý šestý inzerát, ve kterém firmy lidem v Česku nabízí práci, obsahuje jeden nebo několik diskriminačních požadavků.

Lidé, kteří mají zájem pracovat, jsou tak už dopředu vyloučeni z možnosti získat zaměstnání. Zjistil to veřejný ochránce práv v Česku dosud ojedinělé analýze, ve které prověřoval přes dvanáct tisíc pracovních inzerátů zveřejněných na serveru www.prace.cz.

Nejčastěji tak firmy uchazeče o práci diskriminují pro věk a pohlaví, podle veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského se ale objevují i inzeráty diskriminující zdravotně postižené nebo inzeráty diskriminační z důvodu státní příslušnosti či národnosti.

Mladý kolektiv vás vítá

Problematickým požadavkem podle právníků z ombudsmanovy kanceláře je i doložení bezúhonnosti "čistým" výpisem z rejstříku trestů.

A nejčastěji diskriminují v inzerátech zaměstnavatelé z Prahy, naopak nejméně firmy z Karlovarského a Olomouckého kraje.

V inzerátech se tak objevuje přímá diskriminace, kterou je to, že se hledá uchazeč jenom do určitého věku. Podle analýzy ombudsmana se tak objevily inzeráty hledající na pozice top manažerů mladé uchazeče, telefonní operátor musel mít do 35 let nebo obchodní manažer musel mít nejméně dvacet let.

A typickým obratem v inzerátech je nabídka práce v mladém kolektivu, která sice oficiálně nevylučuje starší zájemce o práci, ale může je odrazovat. "Z nabídky vyplývá, že preferováni budou uchazeči mladší. Jedná se o nepřímou diskriminaci, protože takto formulovaná nabídka dopředu odradí část uchazečů vyššího věku," uvedl ombudsman.

Problematické jsou také inzeráty, které upřednostňují zájemce o práci na základě rodinných poměrů. To je přednostní přijímání ženatých/vdaných uchazečů na práci, pro jejíž výkon nemá rodinný stav vliv, tj. manželství či rodičovství není kvalifikací (např. práce "vhodná pro maminky na mateřské", "manželské nebo partnerské dvojice výhodou").

V inzerátech se také objevil požadavek na znalost českého jazyka. Ta může být podle Varvařovského důležitá u profesí, kde je potřeba častá komunikace s ostatními zaměstnanci.

"Jsou však pracovní místa, na nichž lze vystačit s minimální znalostí jazyka (dělnické pozice apod.). Vyžadování nepřiměřené znalosti českého jazyka vzhledem k nabízené pracovní pozici může být nepřímou diskriminací z důvodu státní příslušnosti," uvedl ombudsman v analýze.

Trestní rejstřík není občas potřeba

Diskriminovat určité skupiny může podle něj i požadavek nepřiměřeně dlouhé praxe. V průzkumu se právníci kanceláře setkali s tím, že část inzerentů žádala třeba 15 nebo 20 let praxe.

To může zároveň při požadavku vysokoškolského vzdělání vyřadit ženy či muže, kteří strávili nějaký čas s dětmi na rodičovské dovolené.

Ve více než 600 inzertních nabídkách ochránce našel požadavek na doložení bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů. V naprosté většině případů byl požadován čistý rejstřík.

Za diskriminaci to veřejný ochránce práv považuje v situaci, kdy firma například jako pomocnou sílu na stavbu nebo do zahradnictví požaduje člověka s čistým trestním rejstříkem.

"Vyžadování čistého výpisu z rejstříku trestů i pro nekvalifikované manuální práce je neadekvátní a negativně dopadá na odsouzené osoby, které se po výkonu trestu snaží získat zaměstnání. Významně tak stěžuje proces resocializace a prevenci recidivy," uvedl Varvařovský.

Podle ombudsmana existují samozřejmě profese, kde je například odmítnutí zájemců kvůli pohlaví oprávněné - například odmítnutí ženy do mužského pěveckého sboru. Pro jiné profese je zase nezbytné požadovat určitý minimální věk či odbornou praxi (například minimální věk pro výkon některých ústavních a veřejných funkcí).

Rozdílné zacházení je podle analýzy přípustné tehdy, pokud to vyžaduje povaha nabízené práce a určité pohlaví je "nezbytným předpokladem".

"Není například diskriminací, pokud inzerát hledá ženu na pozici modelky dámského prádla. Naopak hledání pouze ženy na propagaci zboží v obchodě je diskriminační, protože ženské pohlaví není "nezbytným předpokladem" a tuto pozici může zastávat i muž," uvedl Varvařovský.