Reykjavík - V pražských divadlech se v listopadu 1989 boural komunismus, na Islandu nyní dělají totéž - jen s tím rozdílem, že účtují s kapitalisty.
Ještě před třemi roky sedmá nejbohatší země světa se po svém vyrovnává s tvrdými dopady hospodářské krize, při které zkolaboval celý bankovní sektor země.
Zprávu o vinicích krize, při které padly tři největší banky, nyní veřejně předčítají na jevišti Městského divadla v Reykjavíku.
Poslechněte si to zadarmo
Dokument, který má přes dva tisíce stran, zpracovávala speciálně ustanovená komise skoro dva roky. Rozsáhlý materiál budou herci číst zhruba čtyři dny a od diváků zvláštního představení, z nichž mnozí nechali v islandských bankách životní úspory, nepožadují žádné vstupné.
Předčítáním vyšetřovací zprávy chtějí Islanďané ukázat, jak jim záleží na nalezení viníků pádu ekonomiky.
Dosavadní vyšetřování okolností krachu bank nevedlo k výsledkům, s nimiž by veřejnost byla spokojená. Bankéři, kteří ústavy řídili, podnikají dál. Například Jon Asgeir Johannesson, většinový majitel zkrachovalé banky Glitnir, dnes šéfuje společnosti Iceland Foods a v Londýně plánuje budovat síť supermarketů.
Největší vinu za krach banky zpráva přičítá sedmi bývalým politikům a ekonomům z centrální banky.
Za krach bank, který má stát Island jenom v platbách pro klienty z Velké Británie nebo Nizozemska skoro čtyři miliardy eur, může podle zprávy hrubá nedbalost bývalého islandského premiéra Geira Haardea nebo šéfa centrální banky Davida Oddssona.
"Měli potřebné informace, ale nedělali to, co měli. Každý ukazoval jenom prstem na toho druhého," uvedl předseda vyšetřovací komise Pall Hreinsson.
Měli informace, ale nic nedělali
Banky na Islandu se před krizí zvětšily dvacetkrát, svou expanzi ale nezvládly. Podle vyšetřovací komise už v roce 2006 byl bankovní krach neodvratný. Banky nikdo nehlídal, dozor měl málo zaměstnanců, politici se o situaci v oboru nezajímali.
V roce 2007 se Island v produkci ekonomiky na hlavu stal sedmou zemí na celém světě. Rozvoj země ale hnalo hlavně finančnictví, které čekal tak tvrdý pád.
Za krach banky Icesave požadují Británie a Nizozemsko po Islandu splatit za 14 let dohromady přes 3,8 miliardy euro. Islandský parlament to vloni schválil, ovšem s dovětkem, že bude splátky limitovat vývojem místního HDP.
Británie a Nizozemsko ale dovětek odmítly a pod pohrůžkou zastavení své části pomoci od MMF požadovaly původní znění dohody. To ale Islanďany pobouřilo a vynutili si referendum. A v něm vyplacení peněz odmítli.
