Varšava/Tallinn - Cestující z Varšavy do Tallinnu a zpět by do několika let mohl vozit nový vlak. V estonském Tallinnu to prohlásil Pavel Telička, který je koordinátorem Evropské unie pro projekt Rail Baltica.
Později by se přes tři pobaltské státy mohlo jezdit až z Helsinek do Berlína.
Rail Baltica je pro Pobaltí podobně důležitý integrační projekt jako přijetí eura. Baltské státy mají totiž podobně jako některé severské státy a Rusko širší rozchod kolejí než "evropských" 1435 milimetrů. Plynulé vlakové spojení s Evropou, kam Pobaltí usilovně směřuje, to velmi komplikuje.
Z Tallinnu do Berlína. Nebo do Pekingu
"Bude to vyžadovat dobrou spolupráci a odhodlání od všech tří pobaltských států a Evropské komise," řekl po setkání s Teličkou estonský ministr pro ekonomiku Juhan Parts. Země podle něj na projekt už vyčlenila 1,3 miliardy estonských korun (asi dvě miliardy Kč).
"Stejně důležité je, aby bylo možné po železnici dost rychle cestovat do Varšavy," připomněl význam hlavního města Polska jako jednoho z největších železničních uzlů střední Evropy.
Bez zajímavosti není ani to, že přes Varšavu má vést jedna z uvažovaných větví rychlostního vlakového koridoru, který chce do západní Evropy postavit Čína. Z Londýna do Pekingu by tak cesta vlakem přes Varšavu trvala dva dny. Média letos v březnu informovala, že jednání se sedmnácti dotčenými zeměmi už začala.
Polovinu peněz dá EU
Rail Baltica je už také zahrnuta v mezinárodním programu Transevropské dopravní sítě pro období do roku 2013 schváleném Evropskou komisí. To projektu automaticky dává nárok na poloviční dotaci od EU, zbytek musejí zaplatit pobaltské státy samy.
Železnice z Tallinbu do Varšavy by byla dlouhá 950 kilometrů. Projekt ale v budoucnosti počítá s tunelem, kterým by se vlaky dostaly až do finských Helsinek, na opačné straně pak s prodloužením do Berlína.
Podle Wikipedie má projekt dvě hlavní řešení. To levnější počítá s vylepšením současných drah v Pobaltí, zachováním "ruského" rozvoru kolejí a vybudováním překladiště. Vlaky by po ní měly jezdit rychlostí 160 kilometrů v hodině. Tato verze Rail Baltica by měla stát 1,5 miliardy eur.
Vlaky mají jezdit až 250 km/h
Druhá verze počítá s v Pobaltí novými "evropskými" kolejemi, po kterých by vlaky mohly uhánět 200 - 250 kilometrů v hodině. Tato verze by podle wikipedie měla přijít na 2,4 miliardy eur.
Estonská vláda hájí podle serveru Balticbussiness první, levnější možnost. Na zbylé evropské trase Rail Baltica by se železnice pouze upravila na vyšší standard.
V dubnu spustily baltické státy studii proveditelnosti, která má zjistit udržitelnost projektu stavby nové "evropské" železnice a její případné přínosy pro jednotlivé země.
Soutěž na vypracování studie vyhrála britská společnost AECOM. Jen samotná studie má stát 369 tisíc eur a hotová má být počátkem příštího roku. Na základě jejích výsledků se pak státy rozhodnou, jestli trať postaví.
