Tallinn - Je euro v době finančních krizi a otřesů záchranou, nebo naopak závažím? O tom diskutuje celá Evropa.
Estonsko se rozhodlo, že výhody převažují nad nevýhodami. V roce 2011 se stane sedmnáctou členskou zemí EU, v níž se bude platit jednotnou evropskou měnou.
Euro by mělo v nejmenší ze tří pobaltských republik začít platit od 1. ledna 2011.
"Jsem stoprocentně přesvědčený, že se tak stane. Samozřejmě ale nezáleží jen na mém přesvědčení, konečné slovo bude mít Brusel," uvedl ministr financí Jürgen Ligi.
Země podle něj dostane deficit HDP pod tři procenta, a splní tak základní kritéria pro vstup do eurozóny.
Bývalý evropský komisař pro ekonomické a finanční záležitosti Joaquin Almunia prohlásil, že Estonsko by nemělo mít problém s přijetím eura a v létě příštího roku padne definitivní rozhodnutí, které bude zřejmě kladné.
"Udělali velký pokrok směrem ke splnění kritérií. Půjde-li vše dobře, Estonsko se stane sedmnáctým členem eurozóny," prohlásil Almunia, který je v nové Evropské komisi komisařem pro hospodářskou soutěž.
Estonsko těžce zasáhla krize, ekonomika letos poklesne podle odhadů o 14,5 procenta. Situace však přece jen není tak zoufalá jako v sousedním Lotyšsku, kde se kvůli úsporným opatřením kromě jiného snížily platy státních zaměstnanců o pětinu.
Vláda v Tallinnu původně plánovala přijetí eura už v roce 2007, ale od záměru ustoupila kvůli vysoké inflaci.
Z takzvaných nových členských zemí Unie, které vstoupily v roce 2004 a později, zatím zavedly euro jen Kypr, Malta, Slovinsko a letos také Slovensko.
Profesor ekonomiky Ivar Raig však v listu Baltic Times varuje, že krok Tallinnu je uspěchaný. Podle něj Estonsko není připravené.
"Přijetí eura neumožní rychlý hospodářský růst a zabrzdí strukturální reformy. Také se zvedne nezaměstnanost," předpovídá ekonom problémy zemi, která patří s 1,3 miliony obyvatel mezi nejméně lidnaté v EU.
Česká republika v nejbližších letech s eurem nepočítá minimálně do roku 2015.
