Brno - Spolupráce s finančními úřady je podle státních zástupců problematická, při vymáhání dlužných daní chybí větší snaha spolupracovat.

Žalobci to uvedli ve výroční zprávě za loňský rok, kterou zveřejnilo Nejvyšší státní zastupitelství.

Na konci roku 2012 dosáhly daňové nedoplatky částky 134 miliard korun, tedy znovu více než v roce 2011, kdy činily 120 miliard. A v roce 2012 bylo odepsáno pro nedobytnost (tedy nemožnost peníze získat) celkem 13,859 miliardy korun, které lidé na daních dluží.

Spolupráce je problematická

Na spolupráci s finančními úřady si přitom nejvíce stěžují pražští státní zástupci.

"U daňových trestných činů přetrvává problematická spolupráce s finančními úřady, kdy po uplynutí promlčecí doby pro jejich nárok na vymáhání dlužných daní není z jejich strany aktivní zájem na další spolupráci s orgány činnými v trestním řízení," píše se ve výroční zprávě Nejvyššího státního zastupitelství.

A žalobci kritizují také nedostatečnou snahu pracovníků úřadů. "Pracovníkům finančních úřadů často chybí odbornost a snaha odhalovat finanční úniky," uvedli žalobci.

Podle nich jsou daňové kauzy přitom mimořádně rozsáhlé s velkým přesahem do zahraničí. "Jsou zasílány mnohdy desítky žádostí o právní pomoc v cizině, a to často i do exotických zemí," uvedli žalobci.

Finanční správa je přesvědčena, že vychází žalobcům vstříc, přiznává ovšem, že situace není ideální.

"Je nutné mít na paměti, že není primárním úkolem daňového řízení získat důkazy pro řízení trestní, tato řízení jsou na sobě zcela nezávislá - to má za následek i to, že shodné skutečnosti mohou být posuzovány v každém řízení odlišně," uvedla mluvčí Finanční správy Petra Homolová.

To, že se situace podle finanční správy zlepšuje, dokazují statistiky - v roce 2012 bylo ze strany finančních úřadů orgánům činným v trestním řízení oznámeno o 279 případů více než v roce 2011.

Žalobci jsou ale přesvědčeni, že by pomohla změna zákona. Navrhují, aby se v trestním zákoníku objevilo zvláštní ustanovení o účinné lítosti - tedy možnosti beztrestně doplatit dlužné daně - i u trestných činů zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Nebylo by to lepší

To se ale nelíbí ministerstvu financí, k lepšímu vymáhání dlužných daní by takové opatření nevedlo.

"Pokud je motivem zvýšení inkasa, tak lze očekávat efekt opačný. Pachatel, který na zaplacení nemá, nezaplatí ani s příslibem účinné lítosti. Pachatel, který na zaplacení má, bude k placení donucen daňovou exekucí. Motivační přínos je tedy mizivý. Naopak motivace ke krácení daně by se významně zvýšila, neboť riziko trestní odpovědnosti by prakticky odpadlo (kdo má peníze, se vždy vyviní). Setřel by se navíc rozdíl mezi tím, kdo daně krátí úmyslně, a tím, kdo daň nepřizná a nezaplatí ve správné výši z důvodů neznalosti, omylu či nesprávné aplikace daňových předpisů," uvedl Jakub Haas z ministerstva.

Podle něj tvoří významný posun nový daňový řád účinný od roku 2011, který umožňuje stanovit a vybrat daň bez ohledu na uplynutí příslušných lhůt pro stanovení daně, pokud je pravomocně odsouzen za spáchání daňového trestného činu.

Úřady loni vymohly zpět na dlužných daních 7,9 miliardy korun, což je o asi dvě miliardy více než v roce 2011.

I tak jde jenom o osmiprocentní úspěšnost, která zatím nedosahuje čísel z let 2008 až 2010.