Praha - Desítky tisíc drobných vlastníků půdy, jejichž pozemky leží uprostřed polí nebo jinak obhospodařované zemědělské půdy, dostanou možnost skutečně tržně zhodnotit svůj majetek. Ministerstvo zemědělství připravuje program na zpřístupnění tzv. nepřístupných pozemků a půjde přitom o nemalý objem půdy.
Podle prvního náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče je v současné době v Česku okolo 600 až 700 000 hektarů nepřístupných pozemků, což je téměř pětina veškeré obdělávané zemědělské půdy.
Nepřístupný majetek
Nepřístupný pozemek je přitom pro vlastníka danajským darem. Vlastník, který by chtěl například takový pozemek prodat, jej nemůže právě díky jeho nepřístupnosti prodat za tržní cenu. "Nemůže s ním v praxi ani nijak nakládat, což je omezení vlastnických práv," upozorňuje mimo jiné předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků František Janda.
Podle zákona také nelze nepřístupné pozemky vydat jako restituce, což omezuje možnosti státu i zemědělských družstev vyrovnat se s občany, kteří mají ze zákona na majetkové vyrovnání nárok.
To by se mělo již v letošním roce změnit.
Podle Hlaváče je přitom prvním krokem osamostatnění stávajících regionálních pozemkových úřadů, tedy zesílení mandátu k provádění pozemkových úprav. K tomu by mělo dojít od března letošního roku.
Věci v pohybu
"Máme také zájem rozpohybovat trh s půdou, neboť Pozemkovému fondu se nedaří celou řadou pozemků prodat, a většinou jde o ty nepřístupné, nedosažitelné pozemky. Kromě toho chceme formou technické pomoci či nějaké asistenční služby vytvořit podmínky k dohodě mezi současnými uživateli pozemků a jejich vlastníky tak, aby došlo ke směně, která by odblokovala nepřístupné pozemky," konstatuje Hlaváč.
Klíčové je podle poradce ministra zemědělství Miloslava Kučery obnovit polní a přístupové cesty k současným nepřístupným pozemkům. Tyto cesty by museli současní nájemci půdy respektovat.
Vzhledem k tomu, že cesty povedou přes - dosud jednotné - pole, což není v zájmu uživatelů, snažili by se hospodařící zemědělci vyměnit nepřístupné pozemky za takové, k nimž v současné době nějaký přístup existuje.
Taková směna by měla proběhnout ještě před zahájením pozemkových úprav, které by následně měly s definitivní platností vyřešit místní vlastnictví a evidenci pozemků.
Uvolnění bez protestů
Další z poradců, Josef Stehlík, přitom upozorňuje, že polní cesty by Pozemkový fond bezúplatně převáděl na příslušné obce, které by je případně mohly prodat, spíše se ale o ně budou muset starat. "Obce by na to dostaly samozřejmě nějaké finanční prostředky," říká Stehlík.
Zpřístupnění pozemků po celou dobu od transformace zemědělství po listopadu 1989 blokovaly především jejich uživatelé, zemědělská družstva. V současné době jsou ale nepřístupné pozemky problémem i pro ně. Současná legislativa totiž neumožňuje, aby mohli o přístupové komunikace požádat, a pokud vede cesta k jejich polím přes pozemek jiného vlastníka, může jim tento vlastník cestu zablokovat. Zemědělci pak musí cizí pozemek objíždět a rostou jim náklady na polní práce.
Jak ale podotýká předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský, zpřístupnění pozemků by mělo nastat jen tam, kde si to vyžaduje místní situace, například v lokalitách, kde je vysoký počet drobných soukromých vlastníků.
Jirovský přitom souhlasí s tím, že vlastníkem přístupových a polních cest by byla obec. Agrární komora nicméně usiluje o to, aby si polní cesty mohli přednostně koupit zemědělci.
