Brno - Přeplněná vrakoviště a čekání ve frontě přes noc? Majitelé aut starších deseti let by se měli obrnit trpělivostí. Mají na to čas do podzimu, kdy bude pravděpodobně v Česku zavedeno šrotovné. Podobnou zkušenost s vystáváním před vrakovišti mají například na sousedním Slovensku.
Pokud totiž na 30-tisícové šrotovné vyčlení vláda 2,5 miliardy korun, jak uvedl stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD), vystačí prémie za výměnu starého auta za nové pro přesně 83 333 zájemce.
Uspěje jen zlomek majitelů
Přestože tento počet představuje asi polovinu všech nových osobních vozů prodaných v Česku v loňském roce, nejspíš zdaleka stačit nebude. Podle údajů Sdružení automobilového průmyslu totiž po českých silnicích jezdí přes 2,6 miliónu osobních vozů starších deseti let.
Vyčerpáno tedy bude nejdéle v horizontu několika týdnů od zavedení. Přesto šrotovné určitou vzpruhu pro prodej nových osobních aut představuje.
„Je to takový politický handl, něco za něco. Vzhledem k tomu, že dojde k porušení rovnováhy na trhu, nejde zdaleka o opatření ideální. Tyto 2,5 miliardy sice budou v rozpočtu chybět, ale ne tragicky. Obecně prodejcům mnohem víc pomohlo umožnění odpočtu DPH pro živnostníky a firmy, které už platit začalo," komentoval analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Někteří odborníci upozorňují, že vynaložené peníze se státu velmi rychle vrátí. A to prostřednictvím DPH u nově zakoupených vozidel. Jak upozornil server Ihned.cz, například u auta za 250 tisíc korun dělá daň z přidané hodnoty 40 tisíc korun. Nejenže se tedy do státní pokladny náklady na šrotovné vrátí, ale navíc přiteče dalších 10 tisíc korun.
Nárok na šrotovné budou mít majitelé auta staršího deseti let, kteří si koupí vůz nový v hodnotě nepřesahující půl milionu korun. Starý vůz přitom musí vlastnit nejméně dva roky. Jaký model vyplácení šrotovného Česká republika zavede, zatím není jisté. Nejspíš však převezme již existující způsob od některé ze sousedních zemí.
Majitelé vrakovišť se děsí
Jsou však i lidé, které plánované zavedení šrotovného příliš netěší - majitelé autovrakovišť. Na každém rozebraném vozidle totiž tratí stovky až tisíce korun.
„Důvodem je nízká výkupní cena šrotu a absence státního příspěvku na ekologickou likvidaci vozu. Jestliže nám najedou začnou lidé cpát auta, jejichž rozebrání je pro nás prodělečné, je to samozřejmě problém," vysvětlil ČTK předseda Sdružení zpracovatelů autovraků Jan Volejník.
Cena šrotu je podle něj na pouhých třiceti procentech loňské úrovně. Náklady na rozebrání vozu tak převyšují částku získanou prodejem železa a náhradních dílů.
Volejník tvrdí, že kvůli nevyřešenému systému financování likvidace vozidel hrozí majitelům některých z 490 vrakovišť v republice krach. „Roční ztráta odvětví by letos mohla činit 60 až 80 milionů korun. Ročně se ekologicky zlikviduje asi 70 tisíc aut," dodal Volejník.
