Brno- Vnučka Jana Antonína Bati neuspěla u českých soudů se svou žádostí o vypočtení náhrady za miliardový zestátněný majetek firmy Baťa ve Zlíně.
Nejvyšší správní soud totiž zamítl kasační stížnost Dolores Liljana Bata Arambasic, která se na českém státu domáhala dodatečného stanovení výše náhrady za znárodnění výrobního a obchodního komplexu Baťa.
V žádosti ministerstvu financí uvedla, že za majetek firmy dosud nebyla stanovena ani vyplacena žádná náhrada. Ministerstvo financí ale vyřízení žádosti zastavilo, podle zástupců resortu byly v žádosti chyby. Dolores Liljana Bata Arambasic se proto obrátila na soud, ale neuspěla.
Chyběly dokumenty
Soudci Nejvyššího správního soudu totiž nyní potvrdili postup ministerstva financí, které správně po advokátovi žadatelů požadovalo plné moci a také upřesnění identity žadatelů. "Protože nic z toho advokát nedoložil, ministerstvo řízení o žádosti správně zastavilo," uvedl soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn.
Potomci z brazilské i kanadské větve rodiny Baťů se už několik let nemohou s českým státem dohodnout na tom, jak vypočítat částku, která má rodině připadnout, a i to, kteří z dědiců mají na odškodnění nárok.
Podle zástupců rodiny Baťů stát celé řízení zbytečně protahoval a chtěl velké množství různých dokumentů."Čekáme na spravedlnost. Žádost o odškodnění podal už v roce 1947 sám Jan Antonín Baťa. Řízení se ale stále protahuje. Ministerstvo nyní požaduje po členech rodiny doložení rodných, oddacích a úmrtních listů, zkrátka dokumentů, které mu nepřísluší. Přicházejí mi od nich zoufalé dopisy," řekl loni advokát Jiří Šetina, který část rodiny zastupuje.
Tomáš Baťa, zlínský zakladatel obuvnického průmyslu, zahynul v roce 1932 při letecké nehodě. Jeho nástupcem se stal nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, který zemřel v roce 1965 v Brazílii. Jan Antonín Baťa byl dlouhá desetiletí označován za kolaboranta.
Rozhodoval i Štrasburk
Teprve před třemi roky české soudy jeho jméno očistily.
Majetek rodiny Baťů byl po druhé světové válce zkonfiskován. O náhradu žádají jak potomci po Tomášovi, tak po Janu Antonínovi.
Žádost o odškodnění podal ještě před svou smrtí také Tomáš Baťa junior.
Ten si také neúspěšně stěžoval u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku na nedostatečné kompenzace za znárodnění majetku.
