Šéf fondů Pioneer: Krize jako očistný proces nezabrala

Michal Růžička, spolupracovník redakce
10. 4. 2010 16:10
Rozhovor s Romanem Pospíšilem, generálním ředitelem společností Pioneer Investments v České republice (druhá část)
Roman Pospíšil, šéf fondů Pioneer v ČR
Roman Pospíšil, šéf fondů Pioneer v ČR | Foto: Crestcom

Praha - V Česku obrovským tempem roste finanční gramotnost, také proto, že si lidé už prožili osobní zkušenost s ekonomickou krizí či pády trhů, říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz Roman Pospíšil, generální ředitel společností Pioneer Investments ČR.

V Čechách se o tom tolik nediskutuje, ale když čtete například The Economist nebo The Financial Times, regulační snahy Evropské komise jsou zde probírány v podstatě denně. Jako velikou společnost, která pracuje mezinárodně, straší vás nové potenciální regulace?

Určitě. Straší to celý evropský byznys. V Čechách vznikla přeregulace, o níž jsem mluvil, jako reakce na problémy po privatizaci. Pravda je, že i my sami jsme po jisté regulaci volali, protože jsme potřebovali ukázat, že jsme jiní než některé tehdejší zdejší investiční fondy.

První část rozhovoru si přečtěte ZDE

Ale ještě poznámku ke způsobu řízení anglosaských firem. Tamní schéma mi přijde nejpřirozenější, ale co pozorujeme: krize v Británii patřila k nejhlubším, takže mohla nejvíce očistit, ale zároveň způsobila, že i tam normální lidé volají po tom, aby politici vzali ekonomiku a byznys pevněji do svých rukou a více je zregulovali.

Takže je otázka, zda bude zachován starý dobrý přístup Anglosasů, jenž je v rámci EU dobrou protiváhou toho, co se chystá dělat Evropa řízená Německem a Francií. Je třeba konečně uznat, že ekonomické a sociální modely, které fungují v Německu, nelze aplikovat i na jiné národy, mající odlišnou mentalitu.

Pokud se stane, že EU sváže byznys další regulací, dojde k tomu, že se zahubí jistá přirozenost vývoje podnikání, což by mohlo být pro kontinent smrtelné.

Evropa, která stárne, je vyčerpaná a má se až příliš dobře na to, aby byla motivovaná, může své problémy s konkurenceschopností ještě prohloubit. Ale asi je to přirozený vývoj, že se ekonomická síla a centra energie a inovací stěhují na jinou stranu zeměkoule.

Co jste myslel tím, že globalizace je skutečně tady, že svět si s ní bude muset poradit. V jakém smyslu?

Globalizace sice přináší výhody tzv. economy of scale, ale mění schopnost firem reagovat na určité změny. Problém je v tom, že kdesi ve světě jsou usazeny velké, globální firmy, které ovšem mají lokální klienty i zaměstnance s jejich lokálními potřebami. A tyto potřeby se ocitají na ocasu, protože ať je ona společnost sebevíc pružná, v okamžiku, kdy se globalizuje, musí operovat podle největších částí, v nichž působí. Pokud vezmu za příklad evropskou firmu, která působí především v Německu a pak i v dalších menších zemích, určitě funguje všude podle modelu, který by se nejlépe osvědčil v Německu. Malé země, jako je ta naše, mají v jistém smyslu smůlu. Já řídím pobočky Pioneer vedle České republiky i v jiných zemích, takže dobře vím, že třeba nemůžete chtít, aby bulharský zaměstnanec myslel stejně jako český.

Takže se firmy budou snažit vyrovnat s rozporem mezi globálním a lokálním?

V řízení globálních firem dochází k pravidelnému koloběhu: jestliže firma svůj model řízení federalizuje a dá prostor jednotlivým regionům, po čase top management zjistí, že nemá firmu úplně pod kontrolou a zase převede zpět vše pod sebe. Myslím si, že dlouhodobě to není pro službu, kterou klient dostane, ideální. Řekl bych, že se bude hledat federální model nadnárodních společností a bude snaha vypořádat se s těmi rysy globálních společností, které přispěly ke světové krizi.

A těmi rysy jsou?

Globalizace firem přinesla kromě jiného bobtnání vnitřních organismů. Spousta energie, peněz a prostředků se plýtvá na vnitřní akce, což lze ostatně pozorovat i u států. A pak - to, že krize nezabrala jako čisticí prostředek, způsobil fakt, že ony firmy jsou tak mocné. Kdyby ty společnosti nebyly globální, tedy velké, vlády by je nepodpořily. Ty firmy by zkrachovaly, nějakou dobu by byla daleko větší nezaměstnanost, ale proběhla by ona očista. Je otázkou, nakolik je slogan "ta firma je tak obrovská, že nemůže padnout" dlouhodobě správný.

Vy osobně jste se v posledních dvou letech setkal s dilematy, s nimiž jste před krizí nikdy nepočítal?

Myslím, že ne. Objevily se nové tlaky, museli jsme uvažovat o tom, zda kvůli efektivitě zredukovat množství produktů, škrtali jsme i náklady, což jsme ale zažili už i v jiných minulých obdobích, teď to snad bylo jen ostřejší. My jsme totiž za poslední dva roky dosáhli vůbec nejlepších výsledků své historie. Nejen v České republice, ale i na Slovensku, ve Slovinsku a v Bulharsku.

Roman Pospíšil na golfovém turnaji
Roman Pospíšil na golfovém turnaji | Foto: Crestcom

Roste tady v Čechách něco, čemu bychom mohli říct "investiční gramotnost"?

Určitě. Obrovsky. Já jsem na trhu od roku 1994 a dnešní gramotnost lidí, kteří dělají byznys, regulátora i klientů je s minulostí nesrovnatelná. Čas se v tom nedá předběhnout.

Například ve Slovinsku, o němž se říká, že jde o rozvinutou zemi, máte v oblasti finančních služeb a investičních fondů pocit, že jste o 20 let zpět. Lidé tady dlouho považovali investice za svého druhu kasino. Uložili si peníze, za rok vydělali 20 %, a když je nechali ve fondu dva roky, vydělali 60 %. Nikdo z nich za posledních 10 let nepoznal, že by trhy taky mohly spadnout. Když to poprvé zažili, byla to hrůza. Takovým Bulharům, kteří si své krize už zažili, nemusíte nic vysvětlovat. Po těch letech už tvrdím, že jen osobní zkušenost vás naučí přemýšlet o souvislostech investování.

Na začátku rozhovoru (ZDE) jste říkal, že se na českém trhu příliš neorientujete. Je to vlastně zpráva i o českém trhu?

Vím, jak to myslíte. Ale není to ani pozitivní, ani negativní zpráva. Jde o velikost. My jsme globální firma, která si myslí, že správně investované portfolio je diverzifikované nejen podle akcií, dluhopisů a dalších investičních nástrojů, ale i v rámci regionů. Česká republika nám do toho zapadá jen dvěma nebo třemi procenty - a ne proto, že by na tom byla špatně; ostatní země z regionu nemáme v portfoliích zastoupené třeba vůbec.

V okamžiku, kdy bychom si mysleli, že je to výhodné a rizikově únosné, udělali bychom třeba i český fond, ale v tuto chvíli to tak není. Na druhou stranu - myslíme si, že region střední a východní Evropa je regionem budoucnosti; země jsou zde relativně rozvinuté, lidé pořád motivovaní, stále mají čeho dosahovat.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Výbuch ve městě Ghazní zabil nejméně 26 afghánských vojáků

Nejméně 26 lidí přišlo dnes o život a dalších 17 utrpělo zranění při mohutné explozi ve městě Ghazní, které je správním střediskem stejnojmenné provincie na východě Afghánistánu. Informovaly o tom tiskové agentury citující místní zdroje.

Agentura Ariana news s odvoláním na představitele městské nemocnice napsala, že všichni mrtví i zranění jsou vojáci afghánské armády. Podle prvních informací šlo zřejmě o explozi nálože nastražené v automobilu, který stál u základny ozbrojených sil. Agentura Nová Čína zmínila, že explozi předcházela v místě střelba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Metropolí Eritrey otřáslo šest explozí, možná šlo o rakety z Tigraje

 Eritrejským hlavním městem Asmarou otřáslo v pátek pozdě večer šest explozí. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí. Příčina ani přesné místo výbuchů zatím nejsou jasné, nicméně na Asmaru už dříve stříleli rakety povstalci ze sousední etiopské oblasti Tigraje, kde proti nim bojuje etipská armáda, poznamenala dnes agentura Reuters.

"V Asmaře nastalo ve 22:13 šest explozí," sdělilo ministerstvo zahraničí Spojených států na Twitteru. Zároveň vyzvalo americké občany, aby měli stále na paměti konflikt, který se odehrává v Tigraji. Tigraj leží na severu Etiopie a je jedním z jejích autonomních států. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy