Brno - Remoska, pohořelický kapr nebo pardubický perník mají nejméně jedno společné. Jejich původ je exkluzivně svázán s Českou republikou či její konkrétní částí. A přestože část těchto specialit z Moravy i z Čech putuje do zahraničí, ekonomickou krizi zatím nepocítily.

Společnost Remoska sídlící ve Frenštátu pod Radhoštěm vyváží proslavenou elektrickou pečící mísu hlavně do Velké Británie. A přestože ostrovní království začalo dopady hospodářské krize pociťovat dříve než Česká republika, ochladnutí zájmu o český unikát zatím nepřišlo.

„Přesné hodnocení loňského roku jsme ještě nesestavili. Ale podle prodejů rozhodně nepůjde o žádný propad. Naopak se prodej mírně zvýšil," zhodnotil obchodní ředitel společnosti Remoska Ivo Svoboda.

Společnosti jde podle něj k duhu i současné oslabování koruny, přestože má smlouvy včetně cen uzavřené půl roku předem. Hospodářskou krizi však vedení společnosti rozhodně neignoruje.

„Nějaké rezervy, které by časově omezený propad zájmu pomohly překlenout, máme. Ale samozřejmě se snažíme připravit i scénář, který by nastal v případě dlouhodobějšího poklesu poptávky," dodal Svoboda.

Krizi neřeší, mají jiné starosti

Trochu jiné starosti mají společnosti vyrábějící potraviny, které chrání značka Evropské unie. Status chráněné české speciality sám o sobě proti krizi příliš nepomáhá.

Přesto ji výrobci příliš neřeší. Mají totiž jiné starosti. „Spíš než krize je pro nás problém přesun lidí z malých krámků do marketů. Zrovna minulý týden zavřely dvě prodejny, které naše produkty prodávaly," posteskl si mluvčí lomnických sucharů Ladislav Kodejška.

A proniknout na regály hyper a supermarketů pro drobnější výrobce není nijak snadné. Vysoké poplatky za každý výrobek umístěný v polici si může dovolit jen málokdo. Proto jsou například lomnické suchary, označené chráněným zeměpisným označením, odkázané právě na drobnější prodejce.

U „štramberských uší", cukrovinky vyráběné jen několika malými výrobci ve Štramberku a Kopřivnici, je situace ještě o něco komplikovanější. Každý výrobce má odbyt zajištěn trochu jinak.

„Já osobně mám zajištěný odbyt přes trhovce, takže je v současné době skoro nulový. Hlavní sezóna je pro mě v létě, něco málo se prodá i před Vánoci," uvedl Miroslav Hanzelka, který vlastní certifikát na výrobu originální pochoutky.

Pomáhá známka? Jak komu

Na seznamu Evropské unie je v současné době zaevidováno šestnáct produktů, dalším osmi ještě běží lhůta pro podávání námitek. Ti, kdo se chráněným označením už pochlubit mohou se v hodnocení jeho významu liší.

Foto: Rybářství Pohořelice

„Označení původu pro pohořelického kapra pomáhá spíš při propagaci a jako zviditelnění domácího produktu. Spotřeba sladkovodních ryb je v České republice i nadále dost nízká. Proto se téměř polovina produkce vyváží do zahraničí. A vývoz podle předběžných výsledků zaznamenal pokles, a to celorepublikově," zhodnotil výrobní náměstek Rybníkářství Pohořelice Roman Osička.

Oproti tomu výrobci pardubického perníku si evropskou značku chválí. „Teď v době předsednictví České republiky, je pardubický perník hodně žádaný jako dárek opatřený evropskou značkou. Navíc o produktech, které značku získaly nyní vysílala pořad Česká televize, a to rozhodně zvedlo zájem," poznamenal předseda sdružení Pardubický perník Josef Novotný.