Praha - Za projekt sKaret zaplatí stát přinejmenším desítky milionů korun. Na poštovném a poplatcích sice zatím ušetřil 38 milionů korun, ale výdaje bezprostředně související se zaváděním karet přesáhly 82,5 milionu korun.

Náklady měly úřady zejména s poštovným (výzva k převzetí karty), úpravou informačních systémů, instalací takzvaných vyvolávacích zařízení a přípravou nutných čteček pro identifikační funkci sKarty.

Dalších nejméně 5,24 milionu korun zaplatí stát za samotné zrušení projektu, zejména za poštovné či vydávání nových průkazek zdravotně postiženým. V tomto odhadu však zatím není započtena případná kompenzace České spořitelně za předčasné ukončení smlouvy.

„Předpokládám, že proběhnou další jednání s Českou spořitelnou, ale otázkou je kdy. Před jednáním bychom měli rádi dobře zanalyzovanou naši právní pozici. Základem je nabytí účinnosti zákona o zrušení sKarty, důležité bude také rozhodnutí o ústavní stížnosti," shrnul pozici ministerstva Koníček.

První konkrétní čísla o nákladech a úsporách projektu zveřejnil ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Zrušení karty sociálních systémů, jak zní její oficiální název, schválili minulý týden poslanci. Očekává se, že proti nebudou ani senátoři a prezident republiky.

Spořitelna investovala přes čtvrt miliardy

Česká spořitelna už dříve uvedla, že do projektu vložila kolem 300 milionů korun. Zisk očekávala až zhruba po deseti letech.

Podle květnového zjištění deníku Insider uvažovala Nečasova vláda o odškodnění na úrovni 120 až 140 milionů korun, tedy nikoliv v celé výši. „Spořitelna sice do systému vložila víc, ale na druhou stranu část toho softwaru tak jako tak využije," uvedl tehdy zdroj blízký vyjednávání se spořitelnou.

Ministr Koníček naznačil, že ohledně případné kompenzace počká na rozhodnutí Ústavního soudu, který projekt přezkoumává. Ve smlouvě s Českou spořitelnou je totiž uvedeno, že přestane platit (případně její část), pokud o tom rozhodne soud. V takovém případě by stát nemusel platit odškodné.

Aktuální vývoj nechce Česká spořitelna komentovat do doby, než bude definitivně ukončen legislativní proces.

Kartu má necelých 280 tisíc lidí

Ke konci července mělo sKartu 277 300 lidí. Od letošního května už je úřady nevydávají - s výjimkou zájemců, kteří o ně sami požádají. Jejím prostřednictvím dosud úřady vyplatily přes 2,1 milionu dávek v hodnotě téměř 11,6 miliardy korun.

Až zákon o zrušení sKaret vyjde ve Sbírce zákonů, dostanou vlastníci sKarty od Úřadu práce ČR informativní dopis, kde se dozvědí, jak dál postupovat. Měli by zejména uvést, kam chtějí peníze posílat. Než dojde ke změně systému, budou dávku dostávat i nadále prostřednictvím sKarty.

Pokud lidé sKartu nevlastní, budou dávky nadále pobírat stejným způsobem jako dosud.

Vlastníky speciální sKarty pro zdravotně postižené bude Úřad práce ČR písemně informovat, kdy a jak dojde k výměně karty za průkazku pro handicapované občany a navazující změně ve výplatě dávky.  

Definitivně by měl projekt skončit do šesti měsíců od nabytí účinnosti zákona, tedy zhruba v únoru roku 2014.

Oproti původnímu plánu exministra Drábka nebudou zpoplatněny takzvané složenky. Lidem, kteří nadále chtějí dostávat dávky prostřednictvím poštovních poukázek, tedy bude poštovné dál platit stát.

Kvůli zrušení sKarty nebudou muset lidé osobně navštívit úřad práce. Není nutné ani vrácení karet.

Podle původních plánů exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 mělo mít sKartu zhruba 900 tisíc lidí. Mělo jít o všechny příjemce takzvaných nepojistných sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti a zdravotně postižené.

Zejména kvůli organizačním komplikacím na úřadech i sílící kritice projektu však byla rychlost vydávání sKaret mnohem nižší. Přestože jen 4190 lidí našlo - po varovném dopisu z Úřadu práce -  odvahu sKartu výslovně odmítnout, další tisíce lidí její převzetí oddalovaly, a karty tak zůstaly neaktivní.

Projekt měl původně odstartovat v lednu 2012, kvůli přezkoumávání zakázky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a nedostatečné přípravě ze strany ministerstva začaly úřady práce vydávat sKartu prakticky až od začátku loňského září. sKartu kritizovali ombudsman, Národní rada osob se zdravotním postižením, Úřad pro ochranu osobních údajů, opozice a postupně i někteří koaliční poslanci, kteří ji původně podpořili.

Zbyla jen TOP 09

Zavedení sociálních karet prosadili bývalý ministr Jaromír Drábek a jeho první náměstek Vladimír Šiška. Oficiálním cílem projektu bylo ušetřit provozní výdaje při výplatě dávek (hlavně za složenky, poštovné, bankovní poplatky a práci s hotovostí na úřadech) a omezit zneužívání dávek (to ale nakonec karty v praxi zatím nedokážou).

Když se letos na jaře vyjádřil pro zrušení sKaret jako „nejméně špatné ze špatných možností" i tehdejší premiér Petr Nečas z ODS, trvala na pokračování projektu už jen TOP 09. Podle Drábka měly sKarty - pokud by se projekt rozběhl v plném rozsahu - ušetřit státu čtvrt miliardy korun ročně.