20 036. Tolik korun před zdaněním vydělával v druhém čtvrtletí člověk pracující za průměrný český plat.
Dosud jen jednou přesáhla průměrná mzda hranici dvaceti tisíc - v posledních měsících loňského roku, kdy ale výsledky tradičně "zkreslují" vánoční prémie a bonusy vyplácené v prosinci před koncem roku.
Nyní je to poprvé v "obyčejném" čtvrtletí.
Stejně jako na začátku roku i nyní tempo růstu platů zůstává vysoké - činí 6,9 procent nominální mzdy. Právě díky tomu se z necelých devatenácti tisíc přehoupla průměrná mzda přes hranici dvaceti tisíc na zmíněných 20 036 korun měsíčně.
Ve chvíli, kdy statistikové, kteří dnes údaj zveřejnili, očistili mzdu o inflaci, došli k růstu 3,9 procenta - tedy nepatrně horšímu než v prvním čtvrtletí.
"Je to nadprůměrný výsledek. Za posledních pět let rostla mzda v tomto období v průměru "jen" o 3,8 procent," říká o údajích Českého statistického úřadu Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Statistika však zároveň uvádí, že na průměrnou a vyšší mzdu dosáhne pouze třetina pracujících. Zbylé dvě třetiny se pohybují pod touto hranicí.
V bankách už 40 tisíc
Nejvíce přidáno dostali lidé pracující v energetice (výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody). Mzdy jim rostly o 11,3 procenta. Dobře si vedli zdravotníci a lidé ze sociální péče (plus 9,5 procenta).
|
Nejmenší nárůst naopak zaznamenali zaměstnanci v ubytování a stravování, jejich mzdy se ve srovnání s 2. čtvrtletím loňského roku zvýšily o 4,5 procenta. Jen o jednu desetinu procenta lépe se vedlo rybářům.
Novinkou není to, že vůbec nejlépe se mají zaměstnanci finančních institucí, jejichž průměrná mzda překročila 40 tisíc. Naopak jen 12 309 korun hrubého si vydělali zaměstnanci, kteří pracují u drobných živnostníků, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku.
"Na dnešní statistice je zajímavé, že rozdíly mezi platy jednotlivých profesí se ve 2. čtvrtletí začaly opět prohlubovat," říká Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance.
"Mzdy se budou v budoucnu podle nás mezi odvětvími lišit ještě více než dnes," dodává.
Nebezpečný stát
Opět byl patrný rozdíl mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou. Zatímco u soukromníků si zaměstnanci polepšili o 7,1 procenta oproti loňsku, ve státní a nepodnikatelské sféře byl nárůst menší - šest procent.
"Co se týče státního sektoru, tam vidíme skokové změny podle toho, na co má stále napjatější vládní pokladna. Pro rozpočet je každý vyšší požadavek odborů na růst platů velmi rizikový," domnívá se Aleš Michl.
"Chybou české fiskální politiky je, že zvýšení sociálních výdajů převyšuje růst mezd. Státní rozpočet je tak v pozici třesoucího se oslíčka. Pokud berete málo a vidíte, že mzdy rostou o 6,9 procenta a proti tomu je na příští rok naplánováno zvýšení sociálních výdajů o sedmnáct procent, nezůstanete radši doma v posteli?" domnívá se Michl.
Jako v Rakousku? 2038
"Firmy v Česku si mohou v období prosperity plynulý růst mezd dovolit. Podle našich odhadů vzrostl firemní zisk před zdaněním v průměru za celou republiku meziročně o 30 procent. Výrazně roste i produktivita práce," uvádí Aleš Michl.
Za celé první pololetí se mzdy zvýšily dokonce o sedm procent a dosáhla úrovně 19 484 korun.
"Češi nyní berou zhruba čtyřikrát méně než Rakušané. Podle našeho jednoduchého modelu dostihneme rakouské mzdy v roce 2038," uvádí analytik společnosti Raiffeisenbank Michl.
Podobná čtvrtletí
V prvním čtvrtletí rostla nominální hrubá mzda o 6,9 procenta ve srovnání s prvními třemi měsíci roku 2005. Tehdy činila průměrná mzda 18 903 korun, což je o 1222 korun více než před rokem.
Reálná mzda, tedy po odečtení vlivu inflace, se v prvním čtvrtletí zvýšila o čtyři procenta.
Ppodle všeho se však za celý letošní rok dočkáme mzdy nad 20 tisíc korun.
"V letošním roce očekáváme růst mezd o 6 až 6,4 procenta. Celoroční průměrná mzda za příští rok by mohla být i víc jak 21 tisíc korun," říká Vladimír Pikora z Next Finance.
