Míra nezaměstnanosti podle Mezinárodní metodiky ILO, kterou užívá ČSÚ, tak dosáhla 7,1 procenta a snížila se oproti 2. čtvrtletí roku 2005 o 0,7 procenta. Bez práce je tak v současnosti 366,7 tisíc osob.
Naopak přibylo 75,3 tisíc zaměstnaných a celkově tak v České republice pracuje 4,83 milionu lidí. Rozdíl mezi poklesem nezaměstnaných a růstem zaměstnaných je způsoben tím, že ne všichni lidé, kteří hledají práci, jsou evidováni na úřadech práce a počítají se tak do nezaměstnaných.
Příliš dlouho doma
Neustále se však Česko potýká s velkým procentem dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch, kdo nemají práci rok a déle. V uplynulých třech měsících jich sice ubylo asi o osm tisíc, přesto jsou v celkovém počtu zastoupeni více než padesáti procenty.
Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce má pouze základní vzdělání. Přes 70 procent všech nezaměstnaných, kteří mají základní vzdělání, patří do této třídy. Ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je to více než polovina všech nezaměstnaných.
Dobrým znakem je však opětovný nárůst počtu podnikatelů. Ve srovnání s rokem 2005 jich je o 11,6 tisíc víc a celkově tak představují 780,2 tisíc osob. Růst podnikatelů totiž dává šanci do budoucna, že tito zaměstnají i další osoby.
Neaktivní
Specifickou skupinou jsou lidé, kteří nepracují, práci aktivně nehledají, přitom by ale pracovat chtěli. Tito neaktivní lidé tvoří takzvanou potenciální pracovní rezervu. I těchto lidí ve srovnání s rokem 2005 ubylo.
Dle metodiky ILO jich je téměř 250 tisíc, tedy o 35 tisíc méně než v loňském roce. Více než 30 procent těchto lidí je tvořeno osobami do 24 let, tedy studenty a učni.
